Stargate Libertas 3×16

16.Kapitola (Únik)

Sára proletí bránou a hned za ní letí Michal. Sára si všimne, že on leží a je v bezvědomí. Vytáhne baterku z kapes. A sehne se k němu, začne mu kontrolovat zorničky. Má několik pohmožděnin a velkou ránu na čele. Sára mu ještě rukou zkontroluje puls a přiloží ucho k jeho hlavě. „Dobrý.“ Sára se rozhlíží po okolí baterkou. Všímá si jen nějaké staré opuštěné místnosti, která vypadá, že se brzo rozpadne. Sára uviděla nějaký ovládací panel. Rychle se zvedla a šla k němu. Začala postupně vše promačkávat. Bez reakce. Sára naštvaně zabušila do panelu a ani to nepomohlo. Michal stále ležel bezvládně na podlaze.
Samuel a Jack byli zrovna v kanceláři, když jim přišla zpráva, že Michal se Sárou nepodávají žádnou informaci z jednání. Jack se podívá na Samuela.“Třeba se ještě ozvou.“ Samuel nesouhlasně pokyne.“Dejte mi pár lidí a zkusíme zjistit co se stalo.“ Jack stoupne od stolu a podívá se na bránu. „Můžete jít.“ Samuel bez dalšího slova odešel z místnosti a zdrhal pryč.
Sára se začala vzdalovat od Michala a pomalými krůčky vstupovat do jedné z chodeb. „Potřebuji nahodit energii. Hlavně se neztrať a moc nemluv nahlas, nevíš nic o tomhle místě.“ Byla bezbranná ale věděla, že cesta ven je na dosah rukou. Čím víc si byla jistější, že je úplně sama, tím víc přidávala do kroku. „Snad se Michal probere i když radši ať leží, by mne trefilo.“ Postupovala dál.
Samuel s menší skupinkou dobře vyzbrojených členů ostrahy, prošli skrz bránu a hned co se brána za nimi zavřela, se spustila palba. Samuel okamžitě rozdával rozkazy ale bylo těžké trefit cíl, když se většinu času schovával za stromy. Jeden z ostrahy na Samuela pokřikoval.“Jsme tu na ráně.“ Pro Samuela to nebyla novinka jen věděl, že to bude muset risknout. Střelba byla zcela ohlušující a Samuel jen rukou pokynul vpřed. Pochvíli se střetli s nepřítelem na pěsti oproti střelbě to byl jen řev mezi oběma stranami.
Sára pokračovala dál ve svém průzkumu až narazila na dveře, které byly poškozené a dalo se skrz ně jen protáhnout.“Snad se nezavřou úplně.“ Ona to riskne a protáhne se. A pokračuje dál. Všimne si, že je už v nějaké velké místnosti. Posvítí na stěnu a všimne si textu.“HWD Complex.“ A Sára suše pronese.“Tak to se nedivím, že nikdo není doma.“ Všimne si dalšího panelu nedaleko od ní. Rychle se k němu rozběhne.“No jestli ty nespustíš energii, tak nevím.“ Silně zmáčkne několik tlačítek. Chvíli se nic nedělo než se rozsvítil panel hned v závěsu osvětlení a cirkulace vzduchu. „Konečně nějaká dobrá zpráva.“ Hned co to dopověděla, objevil se problém. „Pokles tlaku? Poškození několika pater.“ Sára si to nahlas předčítala. „Doporučení nahodit záložní zdroj.“ Sára se snažila zjistit, kde je záložní zdroj. Chvíli trvalo než zareagoval systém. „To mám lézt dolů?“ Sára si zanadávala a pomalu se vydala na cestu.
Samuel s jeho doprovodným týmem, dorazili všechny nepřátele u brány. A rychlím krokem zamířili do vesnice. Doufali, že tam naleznou Michala i Sáru. Ale jak se blížili skrze les, tak cítili jen kouř. Samuel doběhl k okraji.“Vypadá to, že jdeme pozdě.“ Celá vesnice byla vydrancovaná. Pomalu vešel do vesnice a hledal přeživší. Okolo leželo vše co používali k běžnému životu. Nedaleko domku ležel batoh a zbraně. Samuel pomalu šel k němu. „Nejsou tady ale nechali tu jejich věci.“ Kousek od Samuela se ozve slabým hlasem.“Odvedli je bránou.“ Okamžitě se otočí ke zdroji hlasu. Byl to postarší muž.“Kam je odvedli?“ Postarší muž se snažil něco říct ale už to nezvládnul.
Sára se dostala několik pater níž. „Teď bylo to doleva nebo doprava.“ Nakonec šla doleva a rychlím krokem, procházela jednu chodbu za druhou. Tady byl vzduch mnohem řidší než nahoře. Došla k malé místnosti. „Že by tohle bylo ono?“ Posvítí na stěnu jestli není někde nějaký popis. Pomalu jde do místnosti a hned co uvidí panel, tak promačká několik tlačítek. Reakce byla okamžitá. „No konečně tu něco funguje.“ A v místnosti probliknuli obrazovky. Ozval se starý známý hlas. Sára jen udiveně pronesla.“Wells?“ Sára se procházela dál místností a našla záložní zdroj.“Tak tady si.“ Okamžitě se v místnosti pronesl Wellsův hlas.“Já tady byl vždycky.“ Ji to zneklidnilo ale okamžitě zapnula záložní zdroj. A pokračovala zpět z místnosti, aby konečně mohla použít panely u brány.
Samuel po ohledání celé vesnice nezjistil nic nového, tak se vrátili k bráně, aby se mohl napojit na krystali. „Dejte mi tablet, potřebuji vyhledat všechny souřadnice.“ Voják ihned kývnul a podal tablet. Samuel pomalu rozebral DHD a začal hledat.
Sára když se vrátila k žebříku do vyšších pater. Ozval se za ní hlas Wellse.“Už odcházíš?“ Ona jenom zavrtí hlavou.“Už abych se dostala odsud.“ Sára začne lézt nahoru. Ve všech patrech byly zapnuté obrazovky na kterých byl Wells. „Sáro.“ Sára se zarazí.“Co jsi to řekl?“ Wells se na obrazovce dábelský usměje.“Sáro, já vím, že si tady. Mám přístup do všech složek na téhle základně.“ Sára rychle přidá do kroku a dostane se do patra s bránou. „Dej už pokoj.“ Vtu chvíli se před ní objeví hologram.“Líbí se ti co jsem vybudoval?“ Sára rychle přes něj projde.“Víš, že se totu rozpadá?“ Wells se zasměje a občas se jeho hlas rozbije, jde slyšet jen robotický šum.“Koho si mi to dovedla. Není to Michal?“ Sára na to odpoví.“Teď už není tvůj.“ On je víc a víc otravnější.“Můžu tě otrávit.“ Sára na to odsekne.“Kdyby si chtěl uděláš to dávno ale nemůžeš. Víš, že většina věcí nefunguje.“ Wellsův hlas nachvíli zmizel. Sára doběhla k Michalovi. Byl stále na zemi ale všimla si, že už se probral.“Sáro? Chtěl jsem vstát ale bolí mně tak moc hlava, že to nejde. A mám možná halucinace, že slyším Wellse.“ Sára na to suše odpoví.“To se ti nezdá.“ Sára rychle jde k panelu a snaží se aktivovat bránu. Panel zahlasí error. „Co stím je?“ Wells se objeví znovu jako hologram.“Mám přístup do systému a nemůžu vás nechat odejít, ne, potom co jste zlikvidovali vše co jsem budoval.“ Sára si povzdychne.“To mi tu scházel sadisticko-narcistní počítač.“ Michal řekne několik slov směrem k hologramu.“Ty si jen binární kód. Stále si mně pamatuješ a nařizuji odblokovat ten panel.“ Wellsův hologram. „Počkat. To neplatí. Říkala si, že už není.“ Michal odsekne.“Složka nikdy nebyla zrušena. Nebyl na to čas.“ Sára hned na to mohla aktivovat bránu.

Samuel se hrabal stále v DHD ale už měl nějaké výsledky.“Oproti minulým zkušenostem, jsme vtomhle rychlejší a dokážeme je najít.“ Voják suše na Samuela. Ten se snažil všechny informace vytáhnout. Když vtom se před nimi aktivuje brána. Všichni zamířili zbraně na ni. Vylezla Sára podepírajícího Michala. Sára měla co dělat. Samuel a několik vojáků hned k ní přišli a pomohli ji s Michalem. Sára si oddechla.“Jak jsou na tom vesničani?“ řekla utahaným tónem. Samuel jen zavrtí hlavou. Michal dostane nějaké léky na tlumení bolesti.“Aspoň něco.“ Sára se zvedla a pomalým krokem přišla k DHD. A spustila zadávání zpět na Atlantídu.
Jack byl zrovna na své každodenní rutině v běhání. Když mu přišla zpráva, že se aktivovala brána. Okamžitě se zastavil a běžel zpět do místnosti s bránou.
Samuel se Sárou, Michalem a týmem vyšli bránou. Samuel hned na vojáky co je doprovázeli.“Máte volno.“ Vojáci se hned rozešli směrem do zbrojnice. Sára s Michalem šli pomalu na ošetřovnu. Jack zrovna doběhl do místnosti. Jen do vysílačky zavolal lékařský personál. Samuel se podíval na Jacka.“Dobře, že jsi na mne dal.“ Jack kývne a odpoví.“Málo kdo se tu semnou dohaduje. Tak jako ty.“ Oba se vzápětí zasmějí.

O několik hodin později

Jack znepokojeně pronese.“Je to blbé, když vám nepřítel likviduje kontakty se zbytkem vesmíru.“ Samuel odpoví.“Museli nějak vědět, že tam půjdeme.“ Sára rozmrzelím hlasem.“Byla to prostě banda nájezdníků.“ Michal jen pokývne. A všichni si užívají výhled jak se poslední sluneční paprsky odrážejí na hladině. Jack uklidnujícím hlasem.“Nebyla to vaše vina ale měli bychom zjistit, kdo tyhle bandity vede, ať se nám nepletou do cesty.“ Michal s úsměvem odpoví. „Bylo by fajn vyrovnat účty.“ Jack pokývne.“Taky si myslím.“ Samuel klidným hlasem.“Máme informace z DHD, takže můžeme to projet a zjistit odkud přišli.“ Sára se pomalu odsune od stolu a stoupne si.“Omluvte mne.“ Všichni jen kývnuli a ona rychle zmizela v uličce.
Došla do svého pokoje a okamžitě vytáhnula ze skřínky malé holografické zařízení. Aktivovala jej. Objevila se tam vysoce postavená osoba, po bližším prozkoumání důstojník Fulvienu. Hlas z něj pronesl.“Očekávali jsme vaši zprávu.“ Sára odpoví klidným hlasem.“Máme tu menší problém, někdo vyvraždil vesnici. Ve které jsem zrovna řešila dodávky jídla.“ Opět se ozvalo ze zařízení.“Máte škodit silám odporu a ne jim pomáhat.“ Sára na to.“Málem jste je minule měli, vy jste to pokazili a ne já. Takže si tu kladu podmínky já, kdo byli ti nájezdníci co tu vypalují osady?“ Ale vtom je vyrušilo zaklepání na dveře. Sára okamžitě pronesla.“Musím končit.“ Vypla zařízení a schovala zpět do skřínky. Došla ke dveřím a otevřela. Stál tam Samuel. „Co potřebuješ?“ pronesla klidným hlasem Sára. Samuel jen řekne.“Prý sis povídala s Wellsem.“ Sára pokýve.“Byl to jen jeho hlas, vzpomínka v počítači.“ Samuel se pousměje. „Mohu dál?“ Sára kývne a pozve ho dovnitř. Samuel pomalu zmizí v jejím pokoji.

Stargate Libertas 3×15

15.Kapitola (Těžká situace) Sára, Samuel a Serena seděli v jídelně. Sára chtěla něco nutně probrat.“Vyžádala jsem si odběry krve.“ Samuel ji přeruší.“Krve?“ Sára s mírným úšklebkem.“Kdyby si mě nepřerušil, tak bych to dopověděla. Odběr krve od Erika. Ať víme, na čem jsme.“ Serena se podezíravě dívala na Sáru.“A jak to dopadlo?“ Samuel klidným hlasem.“Na tohle má určitě taky odpověď.“ Sára se zhluboka nadechla.“Je to klon.“ Samuel.“Je to jistý?“ Sára znepokojeným hlasem.“Ano. Ani nevíš jak je Erik nebezpečný ale v době, kdy byl potřeba byl malá záležitost. Díky jeho kontaktům se dostal na svobodu Princ a při velké snaze jsme chytili Michala a vysáli z něj jeho nanity, co převzali nad ním kontrolu.“ Serena trochu rozpačitým hlasem.“Proč se toho Erika nezbavíme?“ Samuelovi v hlavě problikávali myšlenky zabít by ho bylo až moc snadné tiše pak promluvil. „Budeme ho muset vyslechnout a zjistit co ví. Ať pak rozhodne Jack.“ Serena se dívá na Samuela.“Nejsem si jistá, jestli ho držet ve vězení.“ Sára odpoví klidným hlasem.“Kdyby tu byl Princ, tak by Erika rychle vyrazil.“ Samuel odsekne.“Princ tu není a máme tu Erika. Tak co teď s tím?“ V diskuzi je přeruší Michal. „Slyšel jsem dobře, že jste chytli Erika?“ Sára klidným hlasem.“Ano i ne.“ Michal podezíravě na Sáru zírá.“Vypadá jako Erik?“ Sára jasně odpoví.“Ano.“ Michal hned na to.“Tak jaké ne?“ Serena do toho skočí.“Je to klon.“ Michal chvíli přemýšlí a potom spustí.“Mám ho vyslechnout? Posledně si tu roli vychutnával on.“ Samuel rázným hlasem.“Ne, to nebude třeba. Sára ho zvládne.“ Sára zaskočená. „To na něj mám být sama?“ Samuel se jí snaží uklidnit.“Budeš tam mít stráž, když by dělal problémy. Tak ho zastřelí.“ Sára kývnula a rychle se zvedla od stolu a šla se připravit na Erika. Michal se dívá na Samuela.“Málem bych zapomněl, zde jsou plány na další akci. Doporučuji si to pročíst.“ Samuel to jen rychle projede.“Má to dvacet stran.“ Michal se uchechtne.“Tak to, aby si začal číst, protože zítra chce Jack nástup.“ Samuel zakroutí hlavou. „To nějak snad stihnu.“ Chvíli tam pak spolu seděli a řešili další věci.
Sára vstoupila do věznice a sledovala Erika v jeho cele. Erik začal hlasitě tleskat. „Dávali jste si na čas. A stejně mi pošlou někoho, komu bych zlomil krk. Víš jaké to je být ztracen v této době?“ Sára klidným hlasem.“Až moc dobře ale ty pověz mi, jak si se dostal do této doby? Oba víme, že všechny stázové komory byly na Atlantídě.“ Erik lehce zasyčí.“A teďka já, když Slunce ráno vstane, komu v oku ráno plane, když mrtvých jsou plné pláně?“ Sára klidným hlasem.“Chci tvou odpověď a pak ti odpovím já. Domluveno?“ Erika se začal hlasitě smát.“Víš, že jsem trochu vyšinutej, teda lidi to povídají ale ti toho napovídali tolik, že dneska si nemůže být jist jestli je blázen ten kdo je vně nebo venku.“ Erik ukáže prstem na Sáru.“Nu dobře odpovím ti. Minimálně, to co si pamatuji, jsem se probral v nějakém komplexu. Drželi mě tam tak dlouho, že jsem ztratil pojem o čase. A teď odpověz na moji otázku.“ Sára rozhodně. „Mrtvému“ Pomalu chodí okolo cely. Sára chvíli přemýšlí, když v tu chvíli si začne Erik pobrukovat. Sára se podívá na Erika.“Uvědomuješ si, že jsi klon?“ Erik se uchechtne.“A uvědomuješ si, že to tak nějak vím?“ Sára by běžně s Erikem neměla žádné slitování ale teď vněm viděla jen člověka s poruchou osobnosti, který nezvládal návaly hněvu. „A co víš o Fulviencích, když už tě poslali na misi.“ Erik udělá prstem vytýkavě.“Jestli čekáš informace tak to máš smůlu ani jste mě neměli zajmout. Byl jsem vycvičen, abych zahladil stopy.“ Sára se zastaví.“Kde ten výcvik probíhal?“ Erik se zasměje.“Tam kam se z vás nikdo nikdy nedostane.“ Sára odsekne.“Máme dost velké odhodlání.“ Erik si pomalu sednul na podlahu. A začne pomalu počítat od deseti do nuly.“Odhodlání nestačí. Vaše šance vyhrát jsou tak mizivé.“ Sára jde pomalu k východu. Erik si toho všimne a řekne.“Vše je jen dočasné.“ Sára rychle zmizí za dveřmi. Michal ji zastihne ve chvíli, kdy by nejradši byla sama.“Jak to šlo?“ Sára odpoví.“Mizerně.“ A pokračuje dál chodbou k výtahu. Michal chvíli váhal, jestli jít za Erikem nebo následovat Sáru.
Jack seděl v kanceláři a pročítal všechna hlášení. Do místnosti vejde Sára. Jack si ji málem nevšimnul a celý překvapený.“To si ty Sáro. Něco nutně potřebuješ?“ Sára se podívá na Jacka.“Měla jsem těžkou situaci s Erikem.“ Jack chvíli přemýšlí.“Myslíte toho vězně?“ Sára kývne a pokračuje ve svém výkladu.“Je to sice klon, co možná něco ví, ale nebylo by lepší zbavit ho toho trápení?“ Jack klidným hlasem.“Slyšel jsem, že je to labilní jedinec. Divím se, že si vybrali zrovna jeho.“ Sára odpoví zádumčivě.“Třeba nevěděli koho klonují, jen potřebovali, někoho kdo by mohl být užitečným pěšákem.“ Jack zvědavým hlasem.“A řekl, proč ho poslali na misi, najít vás?“ Sára odpoví.“Jen, že ho cvičili ale jaký byl cíl mise neodpověděl, ale podle všeho se neměl nechat zajmout, jinak by neměl detonátor.“ Jack kývne a do místnosti vejde jeden z obsluhy řídící místnosti.“Pane, je tu problém.“ Jack a Sára se na sebe navzájem podívají a pak se věnují obsluze.“Jaký problém?“ Obsluha.“Detekujeme na dálkových senzorech velký počet objektů.“ Jack znepokojeným hlasem.“A víme co to je?“  Obsluha odpoví.“Nejspíš celá Fulvienská armáda.“ Sára řekne.“Erik.“ Jack se podívá překvapeně na Sáru.“Co?“ Sára pomalu uvědomujíc co se právě děje.“Erik má sledovací zařízení!“ Jack se podívá na Obsluhu.“Připravte celý personál na přesun a pošlete stráže do vězení, ať najdou sledovací zařízení v našem zajatci.“ Obsluha kývne a rychle vyběhne z místnosti. Sára rychle běží k výtahu.
Doběhne ke dveřím od vězení. Pomalu tam vejde. Erik sedí ve své cele.“Takže co? Už jste rozhodli co semnou.“ Sára dost podezíravým hlasem.“Neřekl si, že máš sledovací zařízení.“ Erik se pomalu zvedne a jde co nejblíže k Sáře.“Neptali jste se.“ Sára se zbytkem trpělivosti.“Tak teď se ptám, kde ho schováváš?“ Erik si udělá kolečko podél cely a odpoví.“Člověk by nevěřil, kolik ztratí ze své lidskosti, když hledá to co ztratil.“ Sára se podívá směrem ke dveřím.“A odpovíš mi, kde máš to sledovací zařízení?“ Erik začne opět prstem vytýkavě.“Co z toho budu mít já, když tito řeknu?“ Sára se podívá na Erika.“Co by si chtěl?“ Erik rozhodí rukama do stran a odpoví.“Chci ven.“ Sára diplomatickým tónem.“To není na programu dne. I když bychom Tě pustili. Nemůžeme si dovolit ohrozit celou posádku.“ Erik se ušklíbne.“Vy chcete to co mám já a já chci to co máte vy. Když dostanu co chci, máš mé slovo i celé tohle město, že vás nebudu ohrožovat.“ Sára věděla, že teď hraje nebezpečnou hru. Erik udělá další kolečko.“Je mi jasné, že vás tlačí čas. A já nemám co ztratit, to co jsem mněl zemřelo s pravým Erikem před lety.“ Sára sice nerada.“No dobře, máš mít svobodu.“ Erik se hluboce nadechne.“Vím, že je to někde ve mně. Projeďte mě rentgenem nebo co teďka používáte.“ Sára odsekne.“To není přesné umístění. Takhle naše dohoda nebude.“ Do místnosti vešla stráž. Jeden z nich vytáhl skener a další mířili na Erika ostře nabitými zbraněmi. Erik se uchechtne.“Se až tak bojíte?“ Stráž po chvíli kývne na Sáru.“Našli jsme to.“ Sára se podívá na obrazovku.“Vypadá to, že ochrneš nebo zemřeš.“ Erik se zasměje.“Smrt je taky druh svobody.“ Sára klidným hlasem odpoví.“Věděla jsem, že tito udělá radost.“ Erik se podívá na stráže.“Tak na co čekáte? Odveďte mě na sál, ať to máme za sebou.“ Sára pokyne strážím a ty následně dají pouta Erikovi a vedou ho na sál. Erik bez odporu je následoval. Výtahem se dostali do dalšího patra. Rychle ho položili na lůžko. Přišel doktor a začali s operací. Připravili si anestezii. Erik tam bez pohybu čekal, až ho uspí.
Sára mezitím šla zpátky do řídící místnosti. Jack sledoval dálkové senzory. Michal přeruší Jacka.“Všichni jsme připravení.“ Sára klidným hlasem oznámí.“Erik je teď na sále.“ Michal se pousměje na Sáru.“To si ho tak zřídila?“ Sára se ušklíbne.“Ani nevíš jak.“ Jack se podívá na Sáru.“Myslíte, že to zvládne?“ Sára pokrčí rameny.“Nevím.“ Michal se podívá na obrazovku. „Jejich jak kobylek.“ Jack souhlasně kývne.“Teď záleží, jak rychle skončí operace.“ Sára sebejistě odpoví.“Bude to rychle.“ V celé místnosti panovala nervozita.
Erik na operačním sále pěkně spal. Všichni se snažili, co mohli, aby zajistili Erikovo přežití. Z pozorovatelný to celé sledoval Samuel a Serena.“Je vůbec bezpečné ho operovat?“ Samuel odpoví.“Samozřejmě.“ Serena nejistým hlasem upřesní.“Myslela jsem, když přežije.“ Samuel klidným hlasem.“Není nutné ho okamžitě usmrtit.“ Serena kývne.“Stačilo by ho držet pod zámkem.“ Samuel se podívá na Serenu.“Pochybuji, že je tak moc nebezpečný.“ Stále pozorovali Erika. Trvalo pár hodin než dokončili operaci.
Jack byl nervózní z toho, že to bude dost těsný únik. Doktor rychle donesl sledovací zařízení do řídící místnosti.Michal ho chytne, rychle projde dveřmi a z balkónu ho zahodí co nejdál. Rychle zaběhne dovnitř. „Vypněte štít.“ Nikdo nechápal proč to chce ale provedli to až na pokyn Jacka. Atlantída se vzdalovala dost daleko od místa. Jack se podívá na obsluhu.“Zapnout štíty a okamžitě do hyperprostoru než nás objeví.“ Hned co to dopověděl. Se okolo města začali vynořovat Fulvienské lodě. Ty než začali střílet tak město skočilo do Hyperprostoru.
Trvalo pár týdnů, než se našlo nové útočiště. Erik operaci zvládl bez následků. Sára stála u brány. Erik celý zvesela.“Nebýt vás tak mě sledují pořád.“ A hned na to prošel bránou a ta se zavřela. Sára se podívá na Michala.“Doufám, že z toho místa neunikne.“ Michal odpoví.“Neboj, není tam DHD.“ A oba odešli pomalu do jídelny.

Stargate Libertas 3×14

14.Kapitola (Přeživší)

Serena dojde do kantýny za Samuelem, který tam seděl ještě se Sárou. Serena dost nervózně řekne.“Víš, jak si mi dal ten řetízek s tím náhrdelníkem. Nevím, jak moc ti poděkovat.“ Do místnosti vejde Michal a sedne si vedle Sáry a pohledem sjede Serenu a řekne.“Jak si dostala Erikův náhrdelník?“ Samuel odpoví za ní.“Na zemi po Fulvienci a jak víš, že je Erikův?“ Michal okamžitě odpoví.“Poznám hned.“ Serena řekne.“Je pravda, že je podobný tomu co měla Helen.“ Michal zvedne prst a řekne s úsměvem.“Třeba nejen podobný ale naprosto identický. Princova rodinka ráda symbolické věci rozdávala, aby se jejich členové rodiny poznali, když na to dojde.“ Serena trochu rozpačitě.“Zase nějaká Pozemská tradice?“ Michal se uchechtne.“Tak trochu.“ Samuel řekne s dost zamyšleným tónem.“Jak se k tomu mohl dostat Fulvienec?“ Michal bez přemýšlení odpověděl.“Buď to našel na nějakém trhu nebo je to jen kopie co má v sobě sledovací zařízení ale to jste snad zkontrolovali než jste si to ponechali.“ Samuel okamžitě odpověděl.“Nekontrolovali.“ Michal bez delší odmlky.“Tak to zkontrolujte, a jestli se to potvrdí… budeme to muset zahodit.“ Samuel kývne a Sára odpoví.“Dejte mi chvíli, donesu na tohle nástroje.“ Serena dost koktavě řekne.“A co když to nebude sledovací zařízení?“ Michal se podívá dost nespokojeně na Samuela.“Co já vím.“ Samuel ale Michalův pohled dobře znal, že zase něco tají. Samuel ihned do Michala spustil agresivně.“Hned vyklop, co si myslíš!“ Michal se zvedl a s úsměvem pokrčil rameny.“Možná vím a možná nevím. Ale jak jsem říkal, nejspíš to našel na trhu.“ Samuel dost přemýšlivě.“A ty víš, kde jsou ty trhy?“ Serena odpoví rozhodně.“Já to vím.“ Sára doběhla s nástroji a začala kontrolovat náhrdelník. Během pár vteřin bylo jasno. Sára odpoví uklidnujícím hlasem.“Žádné sledovací zařízení.“ Michal se podívá na ně.“Budete mě potřebovat nebo si mám jít dát kávu?“ Samuel se podívá na Sáru.“Sejdeme se za půl hodinu u brány. Chci zjistit jak se k tomu dostal.“ Serena řekne klidným hlasem.“Já půjdu s vámi.“ Samuel i když nechtěl souhlasit, tak řekl.“Dobře přece jenom ty víš, kde jsou ty trhy.“ Okamžitě všichni odešli z kantýny.
Serena čekala se Sárou u brány. Když přišel Samuel. Tak se brána aktivovala. Rychle vběhli dovnitř. Serena šel rychle dopředu. Samuel jen za ní křičel.“Držme se blízko sebe!“ Serena ale ignorovala a pokračovala až k okraji lesa. Sára ji rychle doběhla a hned za ní Samuel. Který naštvaně.“Nesmí se ti nic stát, co by na to řekl Princ.“ Serena ignorovala jeho poznámku a hned se vrhla zase dopředu. „Budeme brzy na místě.“ Sára a Samuel s ní stěží drželi krok. Když došli k nějaké budově. Tak ji opatrně obešli a zjistili, že jsou ve vesnici. Serena se ztratila v davu a Sára se Samuelem na sebe podívali. „Takže najít Serenu a potom zjistit něco o náhrdelníku.“ Sára jen kývnula a rychle taky zmizela v davu. Samuel na nic nečekal a šel za ní. Sára se zastavila v křižovatce a uvidí Serenu vstupující do nějaké budovy. Sára jde hned za ní a Samuel ztratil vté hromadě lidí přehled, kam zmizely.
Serena se sejde u dveří se Sárou.“Tak si mě našla.“ Sára odpoví.“Neměla bys takhle utíkat.“ Serena se usměje.“Samuel nás brzo najde a někde tady je obchodník, který toho ví dost.“ Sára kývne.“Tak snad víš, co děláš.“ Serena pomalu vejde do prostoru budovy a rozhlíží se po celé hale a bez řeči pokračuje k místu. Sára hned za ní. Serena hned chytne někoho pod krkem a přitáhne ho ke stěně a výhružným tónem. „Co mi povíš o tomhle náhrdelníku?“ Chlápek, který je lehce překvapen tímhle jednáním odpoví.“Je to cetka.“ Serena ihned položí otázku.“Odkud pochází?“ Chlápek se dívá na náhrdelník.“Nevím, co chceš? Z tohohle trhu nepochází. To, že se o to zajímáš, pro tebe, musí být důležité.“ Sára hned položí otázku. „Proč by takovou cetku měl Fulvienec?“ Chlápek koktavě ze sebe vyhrkne.“Fulvienci snad nemůžou mít cetky? Občas s nimi obchodují, když je najdou na mrtvolách. Kdo by si nechtěl přilepšit, že?“ Serena ho pomalu pustí.“Takže tvým obchodem to neprošlo?“ Chlápek okamžitě odpoví rozhodným.“Obchoduji sice s Pozemskýma cetkama a vždy si dělám fotodokumentaci ale můžu vás ujistit, že tenhle kus tam není.“ Dojde k nim Samuel. „Tak jsem vás našel.“ Serena se podívá na Samuela.“Nic jsme nezjistili a dej mu peníze za menší potíže.“ Samuel se podívá na Sáru nechápavě.“To jste tady co jeli za výslech?“ Sára zvedne ruce a odpoví.“Na mě se nedívej a dej mu nějaký peníze.“ Samuel si povzdechne a dá chlápkovi pár zlatých mincí.“To je za vaši službu, a že si nás nebudete pamatovat.“ Chlápek kývne a uteče.
Samuel se podívá na Serenu a řekne.“Co teď?“ Serena se podívá na Samuela omluvně.“Promiňte, že jsem vás sem zatáhla.“ Ozve se kousek od nich hlas. „Tak se zase setkáváme.“ Sára a Samuel ihned namíří zbraně směrem, odkud vycházel hlas, spatří Tajemnou postavu ve Fulviencké masce. Samuel překvapeně.“To nás sleduješ?“ Tajemná postava odpoví klidným hlasem.“Tak trochu, věděl jsem, že pokud najdete tu cetku, půjdete sem, jen jsem vás čekal mnohem dřív.“ Samuel tázavým hlasem.“A co ten klidný tón?“ Tajemná postava se uchechtne.“Půjdete se semnou napít? A možná vám řeknu, to co potřebujete vědět.“ Samuel pomalu skloní zbraň.“Proč bychom ti měli věřit, že to není past.“ Tajemná postava odpoví.“Nic vám nezbývá. Pokud chcete jak to je s tím náhrdelníkem.“ Sára skloní taky zbraň a Serena.“My to chceme vědět hned.“ Tajemná postava ji ignoruje a jde pomalu pryč. Samuel a Sára ho pronásledují ale drží si odstup. Serena jde hned za nimi. Tajemná postava výjde z budovy a projde skrz dav do budovy naproti. Serena hned promluví.“Chceme ho vůbec sledovat? Vždyť je to Fulvienec.“ Samuel procedí skrz zuby.“Možná ale nevěřím, že je Fulvienec.“ Sára klidným hlasem.“Přišli jsme sem a nechat ho jít s odpovědí pryč tak snadno.“ Samuel kývne. „Máš pravdu.“ A všichni tři rychle projdou davem a vejdou do budovy, ve které před chvílí zmizela Tajemná postava.
Tajemná postava se posadila, naproti dveřím na druhém konci místnosti. Před sebou měla půllitr. Serena k němu rychle doběhla a hned za ní Samuel a Sára. Serena okamžitě spustila.“Jak jsi získal ten náhrdelník?“ Tajemná postava bez odpovědi. „Řeknu vám jeden takový příběh, byl jednou jeden člověk, kterého většinu jeho života lidé posílali, aby nasazoval krk za ně. Jen protože ten člověk chtěl jen jednu věc.“ Sára začala přemýšlet.“A co bylo dál?“ Tajemná postava pokračuje.“Ten člověk za tu dobu co dělal co mu řekli, dost otupěl ale nikdy nepřestal myslet na to, kvůli čemu to dělal.“ Samuel se posadil ke stolu a Sára taky. Jen Serena byla nedočkává co se dozví. Samuel jí ukázal místo, kam si sednout. Tak si nakonec posadila celá nervózní. Tajemná postava pokračuje.“Když všemu bylo konec a dostal to co celý život chtěl a myslel si, že už dožije vklidu. Souhrou náhod skončil v hibernační kapsuly na Antické lodi.“ Sára odpoví.“Ta osoba vtom příběhu si byl ty.“ Tajemná postava pomalu rukou začne sundávat masku. Všichni jsou překvapeni. Serena jako první zareaguje.“Ty jsi měl být mrtvej!“ Tajemná postava se uchechtne.“Sice mám spálenou část tváře ale co by nespravila moderní medicína.“ Sára polkne.“Eriku ale ty děláš pro Fulvience?“ Erik se podívá na Sáru.“Čistě kvůli byznysu. Nevěřil jsem, že potkám tolik znamejch tváří.“ Sára snažíc se udržet klidný hlas.“A jak si věděl, že žijeme?“ Erik se chladně ušklíbne a napije se z půllitru. „Potom co popravili Prince jsem potřeboval vědět, jestli vás tam není víc. Kdybych se měl zachránit tak spálím celý vesmír. A kde je Michal?“ Sára procedí mezi zuby.“Je pryč.“ Erik promne prsty a řekne.“Můžu říct, že jsem Ti nikdy moc nevěřil a co tady ten?“ Samuel klidným hlasem odpoví.“Jak říká Sára, je pryč.“ Erik se podívá na Serenu.“To, že má řetízek znamená, že je to Princova další žena. Ale jak dostala ten řetízek od Jennifer?“ Samuel odpoví.“Ten řetízek mi dala Jennifer.“ Erik pohrdavě.“A jistě. Dala ho jen tak někomu.“ Samuel klidný tónem odpoví.“Než nás zavřeli do stáze.“ Erik klidným hlasem.“K čemu by potřebovali takové artefakty jako vás udržovat při životě.“ Sára se na něj dívá dost naštvaně.“Abychom artefakty jako ty mohli poslat zpět, kam patříš!“ Erik se hluboce zasměje.“Klasická Sára, když byla válka organizací kvůli bráně tak jste stejně chtěli, aby pěšáci jako já dělali za vás špinavou práci…“ Serena ihned omráčí Erika. Samuel se podívá na Serenu.“To nebylo nutné.“ Serena se jen uchechtne.“Můžeme ho vyslechnout i u nás.“ Sára a Samuel vezmou Erika a odtáhnou ho pomalu z vesnice nepozorovaně k bráně. Erik se probere, když ho nesli. „Pusťte mě!“ Sára a Samuel ho pustí. Erik jen zaskuhrá.“Au.“ Sára se posměšně ušklíbne.“Říkal si pustit.“ Samuel se podívá na Serenu, která otevírá bránu na Atlantídu. Erik se rychle zvedne ze země a ihned se pustí do Samuela. Chvíli se přetahovali. Sára nevěděla co dělat, rychle namířila na Erika. „Ještě se hni a prostřelím Ti hlavu.“ Erik se zastavil a ustoupil od Samuela. „Na jednu věc jste zapomněli.“ Sára pohrdavě.“Na jakou?“ Erik se usměje.„Na tuhle.“ Samuel vtu chvíli vytáhl zat’nik‘tel a omráčí ho, Erik rychle spadne k zemi. Samuel prohledá Erika důkladně a pronese.“Měl detonátor.“ Ihned zlikviduje zařízení. A odtáhl Erika pomalu bránou na Atlantidu.

Stargate Libertas 3×13

13.Kapitola (Jak žít navždy)

Samuel se díval na řetízek, který byl položený na stole. Vyruší ho Sára. „Máme nějakou práci.“ Samuel se podívá na Sáru. „Jakou?“ Sára se lehce usměje. „To celý den sleduješ řetízek?“ Samuel kývne.“Jennifer ještě než byla zničena Země. Řekla, že budu vědět co dělat v kritické situaci, když tu nebude Princ.“ Sára trochu zvážní tón.“Měl bys ten řetízek dát Sereně.“ Samuel vezme do rukou řetízek a pronese suše.“Jak bychom mohli žít navždy, když se stále vraždíme.“ Poté se zvedne a projde okolo Sáry. Sára okamžitě za ním.“Musíme do zasedací místnosti za Jackem a Ashleey.“
Jack netrpělivě čekal s Ashleey v zasedačce. Ashleey na Jacka.“Nemyslím si, že to je dobrý nápad.“ Jack hluboce polkne. „Potřebujeme tuhle válku vyřešit dost rychle a razantně. Když se to zvrtne, bude tu vždy jediný člověk, na kterého bude spoleh.“ Ashleey dost razantně nesouhlasným tónem.“Nemyslím si, že máš Právo rozhodovat, jestli jít do tak nebezpečné mise s nejasným výsledkem!“ Jack se silně praští do stolu. „Vím, že se tito nelíbí a já z toho taky nejsem nijak extra spokojen ale život jedince je malá oběť za záchranu nespočtu dalších.“ Ashleey chtěla zase protestovat ale vyrušil ji příchod, Sáry a Samuela. Jack se pousměje.“Potřebuji vás jako doprovod a tady s Ashleey po složité diskuzi jsme se rozhodli, že zareagujeme na zprávu od jednoho z nejvyšších představitelů Fulvienu.“ Samuel trochu váhá.“To se chcete vydat nějakému pohlavárovi a tak zadarmo? Kolikrát nás zradili?“ Sára se lehce pousměje. „Mám ráda nebezpečí ale snad víte, že to musí být nějaké neutrální místo?“ Ashleey ihned spustí obrazovku.“Bude to v odlehlé Soustavě. Dohodli jsme se s proti stranou na tom, jak bude probíhat naše jednání.“ Samuel lehce znepokojen.“Hlavně bych měl nějaká esa v rukávu, když nás budou chtít podvést.“ Jack klidným tónem odpoví.“Vše je naplánováno, abychom v každém případě dokázali uniknout.“ Samuel s tím sice nebyl moc spokojen, ale kývnul souhlasně.“Tak dobře.“ Jack rychle odejde z místnosti „Budu vás čekat za deset minut v hangáru.“ Ashleey se lehce pousmála na oba dva. Sára a Samuel se rozběhli do zbrojnice a vzali si co potřebovali. Když byli všichni nachystáni v hangáru. Jack je rychle pohledem přejel a rukou dal pokyn, kdy se všichni rozběhli na své pozice. Ashleey šla do stejného Puddle Jumperu jako Jack, Sára a Samuel. Zbytek SGA týmů se rozdělil do dalších třech. Postupně sestupovali do místnosti s bránou. Jack jen do vysílačky rozdá poslední rozkazy. „Zbytek týmů pronikne nepozorovaně na pozice, až dám znamení, rozpoutáte peklo.“ Potom postupně všichni za sebou letěli do brány a objevili se nedaleko místo setkání. Ashleey ukáže na mapě, kde přistát. Všichni přidali, aby se nachystali. Jack se podívá na Ashleey a chytne ji za ruku.“Neboj, nic se nestane.“ Ashleey nijak neodpověděla a jen lehce kývla, i když ji v hloubce stále tížil strach. Samuel s tím přistane.“Jsme na místě.“ Ashleey a Sára vystoupí jako první. Samuel hned za nimi a potom Jack, který ukáže rukou. „Musíme tímhle směrem.“ Sára a Samuel jdou okamžitě dopředu. Ashleey se úzkostlivě držela poblíž Jacka. „Zatím nic nevidím.“ Jack se podívá na Ashleey.“Není se čeho bát, jen se dohodneme.“ Samuel se Sárou jako první dojdou k místu setkání a hned za nimi Jack a Ashleey. „Za jak dlouho tu budou?“ Pronese Sára a z druhé strany se ozve cizí hlas. „My jsme dávno tady.“ Objeví se před nimi čtyři Fulvienci z toho tři s maskami zakrývající tvář a jen jeden se začal představovat dost arogantním tónem“Já jsem ctihodný Pán Arfnatech, vy musíte být ten Vůdce ty rebelské kolonie.“ Jack rychle odpoví.“Chcete se dohodnout na smíru nebo se jen naparovat?“ Arfnatech uchechtne. “Dohodnout se s vámi? Kolik vás je? Pár tisíc? Nás je několikrát víc ale protože si myslí, někteří z našich řad, že Císař je slaboch, který má problém zatočit s vámi jednou provždy. Tak se plánuje spiknutí proti němu.“ Jack mu skočí do řeči s úšklebkem. „A vy se vidíte na trůně a tak vedete bandu spiklenců co chtějí hlavu Císaře. A vy chcete naši pomoc, nebo co chcete? Nebylo by snažší vzít vaši hlavu a jako symbol dobré vůle darovat jí Císaři, třeba by se smiloval a uzavřel by mír. Vaši lidé už musí být unaveni z téhle vleklé války.“ Arfnatech se podívá dost chladným pohledem na Jacka.“Mou smrtí nic nezískáte ale když vás hodím před Nejvyšší tribunál na Císařském dvoře, tak bych mohl ukončit tuhle válku a svrhnout Císaře a ukázat jak byl neschopen.“ Ashleey okamžitě skočí do řeči.“To si nemyslím a pochybuji, že jeden úspěch by z vás něco takového udělal.“ Arfnatech pohrdavě odsekne.“Kdo je táhle ženština?“ Jack se narovná a řekne.“Má ochranka.“ Arfnatech sjede pohledem Ashleey a potom se podívá na Jacka.“Měl byste si svoje lidi krotit.“ Jack dost naštvanej.“Chcete svrhnout Císaře a my chceme Mír, který zaručí nezávislost a svobodu mému lidu.“ Arfnatech chvíli popřemýšlí.“Naštěstí mám do horních pater Paláce přístup, proto bych mohl zařídit to co chceme.“ Ze strany Fulviencu se ozve výstřel a všichni zvednou zbraně. Arfnatech se podívá překvapeně na Jacka a padne k zemi.  Fulvienci v maskách se nestihnou ani otočit a padnou k zemi. Jack překvapeně do vysílačky. „Kdo to střílí?!“ odpověď z vysílačky. „Nevíme.“ Pomalu ze stínu stromu výjde postava v černé kápi a s Fulvienckou maskou na tváři. Všichni na něj míří. Z pod masky se ozývá jen smích. Jack sleduje postavu jak se pomalu blíží a protáčí si v ruce malou ruční zbraní. Když se postava zastaví nad mrtvolou Fulvienců tak do nich ještě parkrát vystřelí. A potom dost dominantním postojem se postaví k Jackovi. „Máte štěstí, že jsem vás našel. To já s vámi chtěl mluvit o dohodě. To, že tu leží tihle jen nasvědčuje, že v mých řadách jsou zrádci.“ Jack sjede postavu od paty nahoru. „Jací zrádci? Tihle chtěli svrhnout Císaře.“ Tajemná postava.“Císař ví, že se na něj chystalo spiknutí jen nevěděl, kdo by to mohl být. A vy jste mi vtom pomohli.“ Jack se podívá na Ashleey a potom se vrátí k tajemné postavě.“Takže se chcete dohodnout jak?“ Tajemná postava s klidným hlasem.“Mám vám vzkázat, že se máte vzdát všech svých nároků na nezávislost a svobodu. Na oplátku ušetří vaše životy,  teda většinu.“ Jack byl naštvanej, že všechny dohody co Fulvienci nabízej jsou totálně mimo to co celou dobu chce. „Váš lid je unaven.“ Tajemná postava se uchechtne a pohrdavě.“Prý unavený, nevím, kdo žádal o dohodu a prosil na kolenou o setkání a teď mi tady světe div se nebrečí.“ Jack do něj prstem strčí.“Nevím, kdo si může schovávat obličej než zbabělec.“ Tajemná postava dost odměřeně.“Má tvář vás nemusí zajímat. Buď vezmete dohodu a nebo můžeme pokračovat, kde jsme skončili.“ Sára se Samuelem kontrolovali okolí. Jack dost znechuceně odpoví.“Víte kam si tu dohodu můžete strčit.“ Tajemná postava dvěma kroky ustoupila a podívala se na Samuela a potom na Jacka.“Doufal jsem, že dostanete rozum.“ Jack s posledním kousek klidu.“Jak můžeme žít navždy, když spolu stále valčíme?“ Tajemná postava kývne.“Je mi líto ale odsoudili jste svůj lid k naprostému vyhlazení.“ Jack apeluje.“Měly byste říct Císaři, že porušil dohodu, kterou jsme před lety podepsali a ne my. A dle dodatku je tam, že máme mít zajištěna stejná práva a svobodu, jako před podpisem a nespadající pod jurisdikci Fulvienu.“ Tajemná postava dost pohrdavě.“Císař se nikdy nemýlí a vy byste ho neměli zpochybňovat.“ Jack se pousměje.“Stačí se podívat do záznamu, kde máte všechny dokumenty, které potřebujete ke svému vědění.“ Tajemná postava bez odpovědi zmizí. Jack se podívá na Ashleey.“Tak jsme nejspíš skončili.“ Sára si všimne něčeho co zůstalo na místě, kde před chvílí stála tajemná postava. Pomalu se k tomu přiblíží a zvedne to pomalu ze země. Samuel se podívá na Sáru.“Co se děje?“ Sára tiše odpoví.“Asi nic.“ Zjistí, že je to část náhrdelníku. Ashleey se řekne nahlas. „Tak jdeme zpátky.“ Sára se podívá na Samuela. „Myslím, že ti k tomu řetízku chybí nějaká část.“ Samuel se překvapeně pozastaví nad tím. „Proč myslíš?“ Sára jde zpátky k Samuelovi a dá mu do ruky kus náhrdelníku. „Chybí tomu řetízek.“ Samuel detailně projede náhrdelník a uvidí iniciály E.N. Ashleey jde pomalu k Puddle Jumperu Jack za ní a hned Sára a Samuel, který si hraje se řetízkem a náhrdelník pomalu na něj nasazuje. Když došli pomalu nastoupili. Samuel vzletěl a vrátili se bránou zpátky.
Samuel potom rychle z hangáru odešel za Serenou, aby ji dal něco co by měla mít ona. Když došel k jejímu pokoji. Tak jen zaklepal a Serena otevřela, když měla dost práce. Samuel se usměje.“Promiň, že ruším ale mám tu tohle. Dala mi to kdysi Princova žena před mnoha lety se slovy, že jednou budu vědět co stím.“ Serena uvidí ten náhrdelník. „Kde si to vzal?“ Samuel odpoví.“Jak říkám, že před pár lety.“ Serena odpoví dost nervózně.“Ten náhrdelník ale na tom řetízku nebyl co?“ Samuel odpoví klidným hlasem.“Nebyl je to problém?“ Serena rychle vběhne zpět do pokoje a chvíli trvá než se vrátí za Samuelem a ukáže mu fotku. „Existovali dva kusy, ty si měl řetízek od Jennifer? A tenhle náhrdelník je od Helen.“ Serena v klidu ukáže prstem na shodující kus, co právě držel Samuel. Potom ho v klidu vzala s úsměvem do ruky.“Konečně jsou zase v jednom kuse.“

Stargate Libertas 3×12

12.Kapitola (Ztracený Osud)

Ozve se z vysílačky hlas Jacka.“Samueli, můžete se zbytkem týmu přijít na řídící místnosti?“

Samuel ještě rozespalým hlasem.“Hned tam budu.“ Rychle na sebe hodí uniformu a cestou k výtahu si pročeše vlasy rukou. U výtahu ho překvapí Sára.“Dáváš si na čas.“ Samuel rozhodným klidným hlasem.“Nebude to nic vážnýho.“ Sára a Samuel vejdou do výtahu, rychle Sára vybere řídící místnost a podívá se na Samuela, který vypadal, že nemohl prospat noc.“Noční můry?“ Samuel se jenom ušklíbne. Sára se začala okamžitě zajímat.“Můžeš mi to říct, však se to nikdo nedozví.“ Samuel se na ní podívá a v rychlosti zformuluje slova.“Pamatuješ si na ten projekt, co dělal Dr. Rush a Plukovník Young.“ Sára si rychle vzpomene.“Myslíš to jak uvízlí s dalšími lidmi na Antické lodi?“ Samuel jen souhlasně kývne a vyjde z výtahu i se Sárou.“O tom se ti zdálo?“ Samuel vypadal už nepříjemně napnutý.“Ano ale teď na to není čas, abychom to rozebírali.“ Vyběhli schody a netrpělivě čekající Jack se vřele pousměje.“Nerad vám kazím odpočinek ale máme na senzorech Anomálii.“ Samuel překvapeně.“Jakou Anomálii?“ Jack pokrčí rameny a odpoví.“Podle všeho to dokáže rušit senzory na Atlantídě.“ Sára byla znepokojena.“Víme, co to může být i bez senzorů?“ Jack vezme ovladač a okamžitě přepne obraz.“Tohle je nejčistější obraz, toho objektu co máme ale i tak stále nevíme, odkud se to vzalo.“ Samuel mírným uvolňujícím hlasem.“Takže máme vzít Jumper a prozkoumat to zblízka?“ Jack trochu překvapen, jak se Samuel hrne do akce.“Ano a vezměte sebou pár lidí, kdyby náhodou byly potíže.“ Samuel rozhodným hlasem odpoví.“Díky.“ Zvedne se od stolu a podívá se na Sáru.“Půjdeš taky.“ Sára jen kývla a šla okamžitě za Samuelem do zbrojnice.
Samuel ve zbrojnici na Sáru.“Neboj se, dneska nečekám, nic těžkého.“ Sára se podívá na něj v plné polní.“Tajíš mi něco?“ Samuel odpoví klidným hlasem.“Nic důležitého.“ Rychlím krokem okolo ní projde a běží k hangáru. Sára rychle za ním.
Samuel v hangáru se střetne s vojáky co je budou doprovázet. Jeden z vojáků si sedne k ovládacímu panelu. Samuel se posadil dozadu a byl tiše se svými myšlenkami, jen občas někomu odpověděl jednoduchou gestikulací.
Když se Jumper přiblížil po hodině cesty na místo určení. Voják od ovládacího panelu spustí trochu nervózně.“Pane, máme tu nějakou velkou věc.“ Samuel se podívá ze sedadla skrz dveře na průzor.“Bude to mít hangár, přistaňte tam někde.“ Voják odpoví klidným hlasem.“Ano pane.“ Jumper se začal okamžitě rychle přibližovat k objektu a skrz poškozený trup se dostali k hangáru na druhé straně. A pomalu začali přistávat.“Nasadil bych si skafandr.“ Prohlásí voják. Samuel kývne a podívá se na skříňky.“Máme jen dva skafandry. Sáro jdeš semnou.“ Sára si trochu povzdechne.“No dobře.“ Rychle ze sebe shodí vestu a začne se soukat do skafandru. Samuel odevzdá věci vojákovi a začne se pomalu oblékat do skafandru.“Jen bych rád zmínil, že Vysílačky budou k ničemu.“ Voják překvapeně.“Jak s vámi máme udržet kontakt?“ Samuel odpoví klidným hlasem.“Nijak.“ Voják začne protestovat.“Máme za úkol vás chránit, jak to chcete udělat bez kontaktu?“ Samuel se podívá na Sáru a potom na Vojáka.“Improvizujte.“ Sára už oblečená jde ke dveřím a chytá za páku.“Být vámi šla bych do kabiny.“ Vojáci se rychle nacpali do kabiny. Sára si vzala ještě svoji zbraň a podívala se na Samuela. Ten jí ukázal palec nahoru. Ve stejnou chvíli co se zavřela kabina, tak Sára otevřela dveře z Jumperu. Samuel se pousměje.“Tak tohle bude rychlovka jen se musíme dostat na můstek a vypnout všechny ty protokoly, v nejhorším případě zadat autodestrukci.“ Sára ze Samuela měla divný pocit.“Co o téhle lodi víš?“ Samuel se uchechtne.“Kdysi jsem s Princem dělal na jednom projektu.“ Samuel se těžkopádně se Sárou začali pohybovat rychle k dveřím.“Pokud si dobře pamatuji bude to na kód.“ Sára zvedla zbraň na Samuela.“Řekneš mi, už co tu vlastně děláme?“ Samuel zadával kód na otevření na chodbu.“Jsme na tom projektu s podivem to přežilo těch pár století ale vím jak se téhle lodi zbavit.“ Sára naštvaně.“Proto si se hrnul na misi.“ Samuel odpoví.“Ano a hlavně se zbavím těch nočních můr. Testovali jsme wraithskou technologii. Takže na lodi bude možná trochu strašit ale budou to všechno jen přízraky, které budou odvádět pozornost. A hráli jsme si s tím tak moc, že mi to nejspíš nechalo nějaké následky.“ Sára znepokojena ale pomalu dala zbraň dolů. Dveře se otevřeli, Samuel a Sára vešli dovnitř.
Z různých stran se ozývalo skřípání, vrzání a občas divné hlasy. Sára na Samuela.“Proč tu je taková tma?“ Samuel odpoví klidným hlasem.“Bojíš se?“ Sára div Samuelovi nevrazila.“Nebojím, ale ráda bych viděla na cestu.“ Samuel baterkou ukáže směr.“Tamtím směrem je strojovna. To bys mohla zvládnout, já půjdu na můstek a zjistím, co ještě zůstalo funkční.“ Sára klidným hlasem odpoví.“Dobře, hned co se mi povede rozsvítit, tak se vrátím do hangáru.“ Samuel prohlásí.“Hlavně se neztrať. Nevíme, jak moc je loď poškozená.“ A rychle zmizí v uličce. Sára se hluboce nadechne a vydechne.“Proč já zase musím být na vše sama.“ Nejrychlejším krokem co umožnil skafandr, se rozběhla k strojovně. Občas něco za jiskřilo. Byla to menší stezka odvahy.“Vše je to jen v mé hlavě.“ Po celou cestu se Sára uklidnovala. Trvalo ji pár minut, než našla strojovnu. Pomalým krokem se přiblížila k panelu a zmáčkla pár tlačítek a po lodi se rozsvítili nouzové světla.

Samuel v ten moment byl u dveří od můstku. Zadal kód a dveře se lehce pootevřeli. Tak chytl za jednu stranu dveří a začal je tlačit.“To by mohlo stačit.“ Rychle prolezl skrz a na můstku se rozběhl ke kontrolnímu panelu. Většina systému byla vypnutá, až na pár věcí co patřili k samotnému testu. Většina trupu zlikvidována.

Sára poslala ze strojovny trochu víc energie na můstek.

Samuel se pousmál, protože díky energii navíc mohl zapnout víc panelů a mohl udělat rozbor toho, co vše provede. Napřed vypnul vše v rámci projektu, potom vypnul rušičku. Loď je tak poškozená, že nevykazuje žádné známky ničeho. Byl nachystaný, že brzo zadá Autodestrukci.

Vojáci na Jumperu se mezitím snažili spojit s Atlantídou ale nedařilo se, dokud se neprojevilo vypnutí rušičky.

Samuel se podívá na monitor a uvidí známky života kousek od Sáry.“Sáro?“

Sára rychle vezme vysílačku.“Ano?“

Samuel dost rychlím hlasem.“Něco o patro níž, na tvé pozici žije.“

Sára se uchechtne.“Co jste tu dělali za pokusy?“

Samuel se podívá na další monitor.“Doporučuji Ti zmizet, než si to najde způsob. Pokud si pamatuji, hráli jsme si tu trochu s virem a nejspíš vzorek utekl ze stázové komory.“

Sára znepokojeně odpoví.“Tak to si mě nepotěšil. Tohle holka na opuštěný lodi slyšet nechce.“ Rychle se rozběhla k hangáru.

Samuel rychlím mačkáním kláves začal spouštět autodestrukci.“Neboj vše co jsme potřebovali udělat máme, nějaké data z výzkumu a vše z lodního deníku, abychom mohli podat kompletní informace.“

Sára zakopla o jednu z trubek na cestě. Slyšela, jak se k ní blíží kroky. Potom ji zvedl z podlahy Samuel.“Neboj, dneska přežiješ.“ Sára si oddechla a rychlím krokem, se oba dostali k hangáru.“Máme 30vteřin.“

Rychle vběhnuli do Jumperu a zavřeli dveře. Vojáci vylezli z kabiny.“Už jsme chtěli odletět.“ Samuel klidným hlasem.“Tak a tady máte všechny data ale radši zmizme, máme málo času na výbuch.“ Voják u ovládacího panelu, rychle Jumper odrazil a co nejdál od Lodi.

Nárazová vlna je trochu posunula ale nic co by Jumper neustál.

Sára se podívá na Samuela.“Pověz mi, co tam bylo za bytost?“

Samuel klidným hlasem odpoví.“Wraith. Sice by po pár století byl vyhládlej ale nic co by nezvládl a ještě ve stázové komoře.“

Sára naštvaná na Samuela.“To si mi nemohl říct dřív?“

Samuel se usměje.“Samozřejmě, že mohl ale ty bys ho potom šla zastřelit, takhle bychom se zdrželi.“ Sára neuklidněná si sedla.“S Princem jste dělali na takovém nebezpečným projektu a jak jste se dostali k tomu Wraithovi?“ Samuel se podívá na Vojáky a potom na Sáru.“Když to chceš vědět, jednou jsme na jedný opuštěný Planetě udělali léčku, do které se měl chytnout nějaký wraith ale potřebovali jsme i nějakou Wraithskou technologii, abychom mohli úspěšně provést výzkum. Potom co Princ zmizel, se na projekt zapomnělo.“ Sára vypadala, že jí odpověď stačí. Teď si oba připravovali při cestě zpět na Atlantídu svoje hlášení.

Stargate Libertas 3×11

11.Kapitola (Odpočet)

Sára, Samuel a Jack sedí u jednoho z mnoha výhledů Atlantidy, nedaleko transportního výtahu. Byla zrovna noc a vanul čerstvý studený vítr z ventilátoru. A všichni se náramně bavili u svých historek. Jackovi a Samuelovi lehce pípli vysílačky, nikdo si toho nevšiml o pár chvil později se ozvalo. „Veliteli? Samueli? Je tam někdo vzhůru, potřebujeme vás v operačním.“ Samuel to slyšel, lehce se pousmál na ostatní, že teď má něco neodkladného. Jack se taky zvedl a mířili spolu k výtahu. Když došli k výtahu, dveře se nechtěly otevřít. Jack vzal vysílačku. „Operační dveře od výtahu se nechtějí otevřít.“ Chvíli nebyla žádná odpověď a potom se ozvalo. „Po městě jsou výpadky proudu. Za chvíli by to mělo samo naskočit.“ Jack chtěl něco říct, ale dveře od výtahu se konečně otevřely. Tak rychle oba nastoupili, během chvíle se objevili v operačním a vylezli několik schodů. Samuel ihned spustil. „Tak co tu máte?“ Dostal okamžitou odpověď.“Jak jsme zadávali adresu, abychom zkontaktovali naše lidi. Tak místo zprávy od nich se mi dostalo tohle.“ Okamžitě pustí záznam. „Atlantido? Tady generál Hank Landry z velitelství Hvězdné brány.“ Samuel překvapeně se podívá na Jacka. Jack se podívá na Samuela. „Oba víme, že to není možné. Vždyť Země byla zničena před mnoha lety.“ Samuel mírně kývne a rychle jde k dalšímu ovládacímu panelu. Jack se ihned zeptá. „Co hledáte?“ Samuel rychle namačká několik kláves a čeká několik vteřin, než mu to najde výsledek. Potom to přepne na větší obrazovku. „Neutronová hvězda. Může za poruchu proudu a nejspíš, když se zadávala adresa na bráně. Nás to spojilo s velitelstvím v naší minulosti. Pro ně může být teprve počátek 21. Století, a jestli bychom prošli bránou, tak je minimální šance, že se dokážeme potom vrátit zpět. Museli bychom sehnat správnou chvíli pro zadání brány v čase zpět.“ Jack trochu zpozorní. „Vy chcete tou bránou projít?“ Samuel odpoví. „Jsme v blízkosti Neutronové hvězdy. Naštěstí to není nebezpečné a město to kompenzuje výpadky proudu. Máme zhruba den, než spojení se Zemí zmizí a můžeme ji prozkoumat.“ Do diskuze se připojí Sára. „Slyšela jsem Zemi?“ Samuel ihned jde k další konzoly a pošle vzkaz. „Jaký je rok, Velitelství?“ Po chvíli se ozve. „2010. Proč se ptáte?“ Samuel odpoví. „Měli jsme tu menší dobrodružství s cestováním v čase. Ihned jdeme za vámi.“ Sára se pousměje.“Já jdu taky.“ Samuel mírně otočí hlavou od obrazovky. „Dobře ale musíme se držet zaběhnutého standardu, neměnit historii.“ Sára se škodolibě usměje. „Život je změna, proč ne historie?“ Jack okamžitě odvětí. „Můžete tím zhoršit věci.“ Samuel se rychle vydá po schodech k bráně. Zastaví se těsně před vstupem. „Uvidíme se za 300let.“ Sára se zastaví vedle něj a vklidu vejde do brány. Samuel ihned za ní. Brána se po tomhle úplně zavře. Sára a Samuel stáli na rampě u Brány. Rozhlédli se okolo. Do místnosti vešel generál Hank Landry. „Vás ještě neznám, kde je pán Woolsey?“ Samuel se pousměje. „Má práci na Atlantídě. Shepard se chtěl vydat osobně ale musel pomoct dalším dobrovolníkům s pilotováním.“ Samuelovi mezitím v hlavě běhaly myšlenky snad mi to uvěří. Sára se pousmála. „Plukovník Carterová je pořád na Hammondovi?“ Hank Landry nasměruje svůj pohled ze Samuela na Sáru. „Ano na velice tajné misi. A můžeme jít nahoru, ale napřed běžte na kontrolu.“ Samuel kývne a podívá se na Sáru. Oba dva se pomalu vydají na ošetřovnu, kde prodělají běžnou kontrolu. Doktorka se na oba dva podívá. „Krevní testy jsou v pořádku.“ Pousmála se na Samuela a potom se podívá na Sáru.“Můžete jít.“ Samuel a Sára se rychle vydali ke schodišti, aby si mohli v klidu pohovořit s generálem. Vyběhli několik schodů a rychlím krokem, přistoupili ke dveřím, zaklepali a ozvalo se pozvání. „Doktorka mi dala informaci, že jste zdraví.“ Pronesl Hank Landry, když Samuel a Sára vstupovali. Samuel se dívá trochu nervózně. „Brzo se vrátíme na Atlantídu.“ Sára se podívá na Samuela a lehce do něj drbne a ze zvědavosti se zeptá. „Jak to vypadá tenhle rok s bezpečností Země?“ Hank Landry položí ruce na stůl a rychle odpoví. „To co dostáváme od vás, že v Pegasu už to není tak horké a brzo budeme moct misi na Atlantídě zrušit, abychom přesunuli všechny zdroje na záchranu posádky Destiny, která si teď letí kdoví kam a Doktor Rush si furt myslí, jak má vše pod kontrolou. Nesnáším, když má někdo pocit, že může rozhodovat o lidech, co tam šli, protože neměli na výběr.“ Samuel se podívá na Sáru. Samuel se snaží trochu uklidnit situaci. „Já věřím, že ví, co dělá a že má k tomu své důvody. Jednou se s nimi určitě setkáme.“ Hank Landry klidnějším tónem. „Chtěl bych mít váš optimismus.“ Samuel suše odpoví. „To by chtěl i já.“ Sára se zhroutí na zem. Samuel se na ni podívá. Landry se podívá přes stůl. „Doktorko, ihned do mé kanceláře máme tu pacienta.“ Samuel se podíval na hodinky. „Budeme se muset dostat k bráně.“ Landry se na Samuela dívá docela překvapeně. „K bráně se ale teď nedostanete, dokud nezjistíme co je vaší kolegyni.“ Samuel musel zariskovat a prozradit se nebo doufat, že je nakonec pustí k bráně. Tak počkal na doktorku. Když doběhla do kanceláře. „Podíváme se co se děje.“ Postavila se na kolena a začala svítit baterkou Sáře do očí. „Tohle vypadá dobře, ale budeme muset udělat více testů.“ Sáru naloží na nosítka. Samuel si samou nervózou neukouše nehty.  Podívá se na Landryho a tiše pronese. „Půjdu za nimi.“ Sáru rychle dovezou na ošetřovnu, kde ji položí na lůžko. Samuel dojde do místnosti a všimne si Prince, oba dva si vymění pohledy. Zapomněl, že se ještě nepotkali tak se nemohou znát. Princ zrovna byl na ošetřovně po mírné otravě a dnes ho mají pustit. Samuel se podíval na Sáru. Doktorka ihned pronesla. „Proč ji nemám v databázi?“ Samuel rychle vymýšlí lež. „Musíte tam mít nějakou chybu.“  Doktorka okamžitě řekne. „Volám bezpečnost.“ Samuel se ihned chytí doktorku. „Nevolejte, musíme se dostat k bráně. Cestovali jsme v čase, to je vše co potřebujete vědět, jinak by nezkolabovala, narušili jsme správný běh událostí.“ Doktorka ihned zmáčkne nouzové tlačítko. „Standardní postup.“ Samuel protočí panenky a rychle se otočí k Sáře a vezme ji do náruče. „Budete mi muset věřit.“ Ihned přístupovou cestu zablokují vojáci. „Jestli vám jde o záchranu života tak musíte. Je někde na Zemi druhá Sára, a jestli ji nedostanu, tam kde má být, brzo zemřou obě a potom to čeká i mně.“ Ihned se za zády Samuela ozve hlas Prince.“Tak je pusťte, nečetli jste ten tajný spis se zrcadlem nebo co?!“ Doktorka ihned odvětí. „Máte sice hodnost ale jako ošetřující lékař tu mám velení já.“ Princ tiše zakleje. „Nikomu neublížili, a když si nepřejí ošetření tak je držet jako vězně nemůžete.“ Doktorka chvíli přemýšlí, je to na vaši zodpovědnost ukáže prstem na Prince. A pokyne rukou na vojáky, ať uvolní cestu. Samuel rychle nese Sáru k Bráně. Ihned jim cestu zablokuje Landry. „Měly byste být na ošetřovně.“ Samuel okamžitě odpoví. „Četl jste ten spis o zrcadle? No my jsme cestovali časem a teď musím zachránit životy.“ Sára se začne probírat a všimne si, že ji Samuel nese. Ihned mu řekne. „Pusť mě na zem.“ Samuel opatrně pustí Sáru, která se těžce drží na nohou. „Víš co se děje?“ Samuel odpoví dost neklidně. „Vím, a proto musíme zpátky na Atlantídu.“ Sára se podívá za sebe a na druhé straně vidí Prince. „Mám snad vidiny.“ Samuel uklidní Sáru. „Neboj, ten sem patří.“ Landry ustoupí a nechá Samuela a Sáru projít k počítači. Rychle zadají adresu Atlantídy. Brána se otevře, Sára a Samuel rychle seběhnou pár schodů a vejdou do brány. Jack čekal na schodišti. „Vrátili jste se brzo, něco se nepovedlo?“ Samuel ihned odpoví. „Pošlete Sáru na ošetřovnu, bude potřebovat zkontrolovat.“ Jack rozhodným tónem pronese. „Běžte s ní. Nevíme co to s vámi oběma udělalo.“ Samuel odsekne.“Já jsem v pořádku. O mně nemusíte mít strach.“ Jack se uchechtne. „Přišel jste po misi, to platí pro všechen personál.“ Samuel kývne a pomalu se vydá k výtahu a ozve se za ním hlas Jacka.“Ještě jsme v zóně s Neutronovou hvězdou, tak si dávejte pozor.“ Samuel na to nic neodpoví a vejde do výtahu, přenese se k ošetřovně a projde pár chodeb, vejde dovnitř, ošetřující lékař se zrovna staral o Sáru. Samuel si sedl na volné lůžko a čekal. Sára se podívá na Samuela a zeptá se. „Co vlastně tam dělal Princ?“ Samuel se podívá na Sáru, s úsměvem odpoví. „No doktorka mu to tam z dobré vůle nenapsala do záznamu. Ale trochu to přehnal s pitím tak ho indisponovala na dva dny.“  Sára se podívá na hodinky. „Princ mi to nikdy neřekl.“ Samuel se podívá na doktora.“Dost věcí ti taky neřekl ale ani nemusel, protože si věděla sama o sobě.“ Sára kývne a podívá se na Samuela.“To ještě blbnul se starým týmem, než někteří dostali převelení na mnohem důležitější místa.“ Samuel se pousměje.“Asi jsme měli říct, Landrymu, že bude nahrazen.“ Sára se podívá na Samuela.“ To nevíš, že tím bys změnil historii?“ Oba dva se zasmějí. Doktor je oba přeruší. „Tak vy jste vpořádku, můžete jít.“ Sára se ihned zvedne a zmizí z ošetřovny. Doktor se podívá na Samuela. „Teď to trochu píchne.“ Zajede Samuelovi do ruky jehlou. Samuel se snaží neprojevit bolest. Doktor pomalu vytáhne jehlu a položí malý obvaz na ránu. „Chvíli si to tam držte a teď oční test.“ Samuel si nechá nasvítit do očí. Doktor se potom vzdálí a řekne.“Můžete jít. Vše v normálu.“ Samuel se ihned zvedl a vypadl z ošetřovny.

Stargate Libertas 3×10

10.Kapitola (Pravidlo Přežití 2/2)

Samuel ležel na zemi, když otevřel oči tak uslyšel neznámý hlas. „Kdo jste?“ Samuel se rozhlédl. Zjistil, že je v nějaké podzemní skrýši. „Občan 3415.“ Odpověděl klidně Samuel. Hlas trochu horlivě řekne. „Víme, že jste prošel Kruhem.“ Samuel se na něj podívá trochu zvídavě. „Co myslíte, tím Kruhem?“ Neznámý hlas. „Nemusíte si s námi hrát, víme všechno. I to co se stalo s vaším týmem.“ Samuel pokračuje dál ve své předstírané nevědomosti. „Vůbec nevím, o čem mluvíte. Určitě mně testuje Nejvyšší Vůdce.“ Neznámá osoba si povzdechne. „Jste Samuel, prošel jste Kruhem s týmem z města Předků.“ Samuel pokračuje ve své roli. „Jsem Občan 3415.“ Neznámá osoba už dost naštvaným hlasem. „Nehrajte si se mnou!“ Udělá pár zamyšlených kroku ze strany na stranu. „Kde je vaše Mentorka?“ Samuel se podíval lítostně a klidným hlasem promluví. „Je mrtva, zemřela rukou Velvyslance Kotera.“ Neznámá osoba vzteky uhodí do kamenné stěny a udělá rychlé kroky, chytne Samuela za ramena. „Zemřela kvůli tobě!“ Samuel se mu podíval přímo do očí. „Bylo to buď já, nebo ona. Určitě chápala svou oběť.“ Neznámá osoba se napřahovala pravačkou, že udeří Samuela, ale zastavil ho hlas hned za ním. „To by stačilo. Takhle se k hostům nechováme. Hlavně, když nám mohou být užiteční.“ Ze stínu vystoupí šedovlasý muž. Začal pomalu chodit kolem Samuela. „Jste Samuel, to už víme dávno. Tak to, abych řekl své jméno. Ebrahim jméno mé.“ Samuel se zasměje. „To jste vůdce zdejšího povstaleckého hnutí, předpokládám. Úlisně se mnou vždy hovoří tací jako vy. Čím se jako lišíte od Republikové Rady Pravdy? Hádám, že stylem pozdravu.“ Ebrahim upřímným hlasem. „Za tyhle slova byste byl dávno na popravišti ale…“ Samuel mu skočí do řeči. „Potřebujete mně ke svému plánu a očekáváte, že s vámi budu spolupracovat.“ Ebrahim se zastaví a podívá se Samuelovi do očí a začne vyjednávat. „Můžeme se domluvit, že vy mi pomůžete a já vám dám něco, co chcete.“ Samuel rozhořčeně. „Říkám, že já se do vašich vnitřních záležitostí nechci míchat. Jediné co chci je odejít z této planety a vy si budete muset vyřešit svůj plán sám.“ Ebrahim vytáhne zbraň a klidným hlasem. „No tím pádem vám nedáme informaci o vašem týmu a dost důležitých informací o kontaktech Fulvienců se zdejší vládou.“ Samuel chvíli přemýšlí a potom rozhodným hlasem odpoví. „Dobře, máte moji pozornost.“ Ebrahim se pousměje. „Velice dobré rozhodnutí. Támhle je váš tým.“ Ukáže k východu z jeskyně. Samuel se otočí a rychle se rozběhne. Když už se blížil k východu, začal ho oslňovat sluneční svit. Když byl venku, uviděl kousek od vchodu několik hrobů. Na nich byla výbava, kterou používal Samuelův tým. Pomalu se k nim přiblížil a pomalu si klekl na zem. „Zklamal jsem vás.“ Pronesl tiše do země. Ebrahim k němu přistoupil zezadu a promluví lítostně. „Padnuli, když se vás snažili zachránit ze zajetí. Věděli, že je to sebevražda. Tak jsme pro jistotu poslali naši špionku, aby vás pozorovala. Dle všeho ji někdo prozradil a já potřebuji, abyste zjistil, kdo to udělal. Návrat do města už je k ničemu, pokud je tu špeh tak dávno ví, že jste tady.“ Samuel odpoví klidným hlasem. „Ale i tak to risknu.“ Ebrahim nesouhlasně zakroutí hlavou. „Radši pojďte s námi se proplížit až k Nejvyššímu Vůdci. Posledně se to moc nepovedlo, protože jsme potřebovali odlákat pozornost, když jsme šli pro Vás.“ Samuel se zvedne a podívá se Ebrahimovi do očí. „Já pomstím své lidi.“ Potom se vrátí do jeskyně a posadí se k ohništi.

BC-305 opustí hyperprostor

Jack stál na můstku. „Co říkají senzory?“ Okamžitě se ze stanoviště ozve. „Všechno se zdá čisté. Podle všeho na povrchu nejsou známky života a vůbec našeho průzkumného týmu.“ Jack se podívá na Plukovníka, ten okamžitě dá příkaz. „Zkuste nám dát satelitní snímky.“ Po chvíli se objeví snímek povrchu. Okamžitě si Jack všiml něčeho divného. Tady tohle vypadá jako Městská aglomerace. „Pošleme jim krátkou zprávu.“ Plukovník okamžitě odvětí. „Nevíme, jestli to vůbec zachytí.“ Jack okamžitě logicky odpoví. „Mají zapnuté rušičky, náš tým tam je ale musíme vymyslet jak je dostat ven.“ Okamžitě se od jednoho panelu ozve desátník. „Mněl bych nápad, co přerušit frekvenci jejich rušiček, po určitou dobu. Stačí nám pár vteřin. Bude to něco, jako protlačit provázek přes hlavičku jehly.“ Plukovník trochu nabroušeným hlasem. „Kdo vám dal svolení, desátníku?“ Desátník sklopí pohled. „Nikdo, Pane.“ Jack se podívá na Plukovníka. „Váš člověk má dobrý nápad.“ Desátník se pousměje a stále se dívá do tabletu. Plukovník potom smířlivým hlasem. „No dobře, desátníku. Pusťte se do práce.“ Desátník okamžitě přistoupil k senzorům. „Bude to chtít trochu kalibrace. Dejte mi pár minut.“ Jack pochvalným hlasem. „Dobrá práce. Až to budete mít, dejte mi vědět.“

Někde v Městské Aglomeraci

Samuel procházel chodbou se zbraní v ruce. Ebrahim k němu tiše přistoupil zezadu. „Musíme si pospíšit, ať dáme informaci našim lidem.“ Samuel uslyší hluk a instinktivně se přilepí ke stěně, mírně se nakloní, aby se podíval za roh. Všimne si jen neozbrojených Občanů. Okamžitě schová zbraň a pokusí se okolo nich projít nepovšimnutý. Ebrahim ho následoval.

Takhle se dostali do další chodby, kde byl výtah, ale stráže ho hlídali. Ebrahim tiše na Samuela. „Jestli vystřelíš, spustí se poplach.“ Samuel se podívá na Ebrahima a klidným hlasem. „Nějaký nápad jak se dostat do kanceláře Velvyslance?“ Ebrahim se rozhlédne a ukáže směrem na schodiště pro údržbu. Samuel se pousměje a okamžitě dojde ke schodišti a začne lézt nahoru. „Hlavně se nedívat dolů.“ Pokračovali až na vrchol. Když se dostali k oknu kanceláře Velvyslance. Tak Ebrahim vytáhl ze své výbavy řezák. „To by nám mělo pomoct dostat se dovnitř.“ Vtom je vyruší ze vznášedla bezpečnostní hlídka. „Ani hnout!“ Samuel se podívá na Ebrahima. Chytne zbraň a namíří na okno, vypálí několik ran a kopne do skla, které se rozsype a skočí dovnitř. Ebrahim hned za ním. Do místnosti skrze dveře za nimi přiběhl ten chlápek, co Samuela vyslýchal. Potřeboval se vydýchat, aby konečně pronesl pár slov.“Někdo nás prozradil.“ Samuel se na něj podívá. „Mají tu hodně kamer.“ Potom se podívá na podlahu, kde byla předtím zavražděna Mentorka. Ebrahim netrpělivě řekne. „Musíme jít.“ Když se otočili ke dveřím, stál tam Velvyslanec Koter a několik stráží.“Vzdejte se a můžeme vás napravit nebo se vzdejte svých bezcenných životů.“ Samuel se pousměje a odpoví. „Nemůžete lidem řídit jejich životy.“ Všechny strany proti sobě stály s namířenými zbraněmi. Velvyslanec Koter se zasměje. „Na Tebe jsme zahráli menší představení, mám rád staré umění.“ Ebrahim se zamyslí a odpoví. „Ale tím porušujete to co vaši lidé, přísně odsuzují.“ Velvyslanec se podívá na své stráže a potom dost krutým pohledem na Samuela. „Vždy jde o moc.“ Po chvíli se za zády Samuela ozve střelba. Otočí se překvapeně. Ebrahim ležel na podlaze. Samuel překvapeně. „Ty jsi ten špión, kterého hledáme?!“ Chlápek co ho vyslýchal, se zasměje. „Dostal jsem dobrou nabídku.“ Potom se ozve několik ran a opět za zády Samuela. Po chvíli dojde zkontrolovat Ebrahimovo tělo sám Velvyslanec Koter. „Stráže jsou nepotřebné uši, které nemusí slyšet, že absolutním vládcem jsem tady já. Nejvyšší Vůdce je už léta mrtvý ale nikdo se neodvážil sesadit ho z jeho křesla.“ Samuel chvíli přemýšlel, koho z těch dvou střelí prvního. „Takže máte v plánu složit i Republikovou Radu Pravdy?“ Velvyslanec se zasměje. „Tahle Rada je celý výmysl, aby lidé věřili, že za ně rozhodují lidé s dobrým úmyslem. Nebýt nás, tak je tu chaos, kterému předcházíme.“ Samuel mu skočí do řeči. „Abyste lidem sebrali právo žít svobodně a s jejich volbami.“ Rychlím pohybem, namířil zbraň na toho chlápka, když ho na chvíli spustil z očí. Velvyslanec rychle chytil Samuela, za ruku ve které drží zbraň. Chvíli se přetahovali a Samuel dal Velvyslanci čelíčko, ten vzápětí přeletěl přes stůl. Samuel k němu rychle přistoupil a zamířil mu na hlavu se slovy. „Řekni sbohem.“ Velvyslanec Koter se vyděšeně podívá a potom se ozvala rána. Samuel pronese suše nad mrtvolou. „Zavolej si uklízečku.“ Přistoupí k Ebrahimovi, vezme mu z výbavy světlici a několik trhavin. Jednu trhavinu nechá v kanceláři. Okamžitě vyběhne na střechu. Připevní trhavinu k vysílači. Vezme světlici a vystřelí ji do vzduchu. Samuel se pousměje. „Tak jsem dokončil vaši práci.“ Potom rychle zmizel ze střechy. Když vtom ho na chodbě překvapili stráže. Samuel se podíval na detonátor a zmáčkl červené tlačítko bez zaváhání. Budovou to lehce otřáslo. Když se chystal vyběhnout na stráže, tak se objevil na můstku BC-305. Jack se usměje. „Vítejte doma, Samueli.“ Samuel se podívá na ostatní a nevěděl, jestli se radovat nebo se dívat překvapeně. „Jsem rád, že jste se objevili včas. Jen bych rád řekl, že…“ Jack kývne. „My víme, ostatní jsou mrtví.“ Samuel se podívá na Jacka. „Budu vás muset informovat co se dělo.“ Jack se usměje a podá ruku Samuelovi. „Dejte si pauzu a potom mi povíte všechno. A poděkujte desátníkovi, nebýt jeho tak se nejspíš nevrátíte.“ Samuel kývne a potom zmizí na chodbě směřujíc do volné kajuty.

Stargate Libertas 3×09

9.Kapitole(Pravidlo přežití 1/2)

Samuel ležel na posteli. U oken se spustilo automatické roztáhnutí žaluzií a pustilo sluneční svit do místnosti. Potom se ozval hlasitý zvuk budíku. Samuel neochotně pootevřel oči, prvně spatřil strop, něco mu říkalo, že je v cizím pokoji, protože si nepamatuje, že by měl vymalováno na bílo ani si nepamatuje, že by měl budík. Rukou vypne budík, posadí se na kraj postele zády k oknu. Projede si vlasy volnou rukou. Všimne si, že naproti je zrcadlo. Zdálo se mu to čím dál divnější. Podíval se pozorně na své pyžamo a byl tam nějaký znak, který nepoznával na úrovni levého ramene. A na něm napsané malá čtyřmístná čísla. Otočil se a rozhodl se, že půjde k oknu, aby zjistil kde vlastně je, ale z reproduktoru v rozích pokoje se ozval hlas. „Dobré ráno, Občane 3415…“ V tu chvíli Samuelovi došlo, že to je jeho číslo.“Dnes se nahlásíte na svém určeném pracovišti, které vám vybere, váš přidělený Mentor. Pokud neuposlechnete tak dle nařízení Republikové Rady Pravdy, budete potrestán spravedlivým trestem, který bude příkladem pro ostatní Občany.“ Hned na to reproduktory ztichly a do místnosti vešla o hlavu menší žena. „Jsem váš Mentor, Občane 3415 vy jste se ještě nezvládnul převléct? V tam té místnosti máte oblečení. Proč vám to říkám, měl byste to vědět sám.“ Samuel si ji mezitím celou prohlídnul. „Kdo vás přidělil k práci Mentora?“ Mentorka se pousmála, hrdě se narovnala a špičky k sobě. „Nejvyšší vůdce jmenoval do této významné pozice za dlouhá léta služby.“ Samuel přemýšlel, jak se dostane, k tomu vůdci, aby ho pustil. „Mohu se setkat s tím Nejvyšším vůdcem?“ Mentorka okamžitě odvětila. „Nejste toho ještě hoden.“ Samuel se rozhodl, že více nebude pokoušet štěstí a vzal si pracovní úbor. Nevypadal o moc jinak než to pyžamo. „Připraven?“ Samuel. „Ano, Mentore.“ Mentorka se svižně otočila „Za mnou!“ a vyšla, rychlím krokem z jeho pokoje. Samuel šel ihned za ní. Na chodbách bylo hodně lidí, ostatní vypadali jako roboti a pochodovali všichni stejně. Mentor okamžitě spustí na Samuela. „Odedneška pracujete jako svářeč.“ Samuel okamžitě vyhrknul. „Já ale svářet neumím, mé dovednosti jsou mnohem odlišnější.“ Mentorka vytáhne tyč a na jejím konci elektrický náboj. „Já zvolila vaše místo, vy se budete muset naučit jak svařovat.“ Samuel zvedne ruce. „No dobře.“ Mentorka se falešně pousmála. „Hezký pracovní den přeji. Zaujměte své místo.“ Samuel vzal svářečku a neochotně se pustil do práce. Ani si nevšiml, že Mentorka odešla. Chvíli dělal, že tam něco svařuje.
Uběhla nějaká chvíle a podíval se okolo. Nebyl tam sám i přesto zkusil opustit své pracoviště. Okamžitě na něj zaměřili reflektory. „Občane 3415, vraťte se na své pracoviště.“ Samuel se zastavil a vrátil se na pracoviště. Tak začal svařovat doopravdy.

V řídící místnosti na Atlantídě.
„Příchozí hovor.“ Řekne jeden z lidí u monitoru. Jack.“Pusťte to.“ Ozval se jen audio zvuk. Nějaký muž chraplavým hlasem. „Tady Velvyslanec Koter zastupuji Republikovou Radu Pravdy.“ Jack rychle promluví. „Co potřebujete?“ Velvyslanec pokračuje. „Před pár dny se zde objevili lidé, co tvrdili, že jsou od vás. Vedl je nějaký Samuel.“ Jack se podíval na ostatní v místnosti a potom se dál věnoval hovoru. „Ano, tyhle lidi pohřešujeme. Můžete je poslat k nám?“ Velvyslanec diplomatickým hlasem. „Kdyby tu stále byli, tak ano ale oni zemřeli při nehodě.“ Jack okamžitě. „Jaká nehoda?“ Velvyslanec úplně klidným hlasem. „Při úniku jednoho z našich paliv se nadýchali toxických výparů a těla si vyzvednout nebudete moct. Protože jsme museli zabránit kontaminaci a museli jsme je spálit.“ Jack sklonil hlavu, jakoby proklínal samotnou zem. „Dobře, děkuji za vaši informaci.“ Potom se hovor ukončil.
Jack se otočí na ostatní co byli zdrceni ztrátou. „Myslíte si, že jsem skočil na jejich řeči? Ani omylem, pošlete k nim BC-305.“ Všichni okamžitě se rozběhli na své pracovní místa.

Zpátky na Samuelově Pracovišti.
Z reproduktoru se ozval chraplavý hlas. „Občan 3415, Hlaste se u Velvyslance Kotera v Budově Rady Pravdy.“ Samuel položil svářečku a otočil se, cestu mu blokovala jeho Mentorka. „Budu vás doprovázet, mám nařízení tak činit.“ Samuel se pousměje. „To je běžná situace někoho doprovázet?“ Mentorka začala vysvětlovat. „Je běžná, doprovázet naše děti ale i lidi, kteří utrpěli poškození mozku.“ Samuel se uchechtne. „Já ale nemám poškozen mozek.“ Mentorka odsekne. „Dnes jste ani nevěděl, že máte šatnu. To jako poškození mozku dle mě je.“ Samuel radši nic neřekl. Mentorka se otočila. „Následujte mě!“ Samuel se okamžitě rozběhl za ní. „Je tu někde knihovna nebo nějaká volnočasová aktivita?“ Mentorka odpoví. „Knihovna byla zavřena naším Nejvyšším vůdcem, protože knihy jsou plné jedu, který zaplavuje mysl. A volnočasová aktivita je sledovat vůdcův hlas na obrazovce ve vašem pokoji. Lepší než hry nebo cokoliv jiného.“ Samuel kroutil nesouhlasně hlavou. „A nějaká setkání s ostatními Občany?“ Mentorka odsekla. „S ostatními Občany se nebavte ani oni se s vámi nebudou bavit.“ Samuel stále následoval Mentorku, došli k výtahu a položil ji otázku. „Tak jak se sbližujete?“ Mentorka se trochu kousavě pousměje. „Vy jste si toho ještě nevšiml?“ Samuel zakroutí hlavou. „Nevšiml jsem si ničeho.“ Mentorka vstoupí do výtahu a okamžitě za ní Samuel, ta mu to vysvětlí. „Vy jste Občan 3415 a já Občan 8314, jsem Mentorka i vaše vybraná žena.“ Samuel zakroutí hlavou. „Takže ženská co má povolení mě trestat je zároveň i osobou co se mnou má dělat tam ty věci.“ Mentorka odpoví. „Nejvyšší vůdce vybírá moudře. A vy jste měl štěstí, málo kdo, dostane ženu. Se kterou má rozšířit Občanstvo.“ Samuel naštvaně. „Ale já to odmítám.“ Mentorka se pousměje.“To chce čas.“ Výtah se zastaví, otevřou se dveře. Mentorka vychází z výtahu první a hned za ní Samuel. Chodba byla dlouhá a lemována mramorovými sloupy, u každého sloupu stála stráž v černošedých kabátech. Prošli okolo nich až ke dveřím. Ty se pomalu otevřeli. Mentorka čekala na pokyn. Z místnosti za dveřmi se ozval hlas. „Vstupte.“ Mentorka vešla a hned za ní Samuel. Dveře se okamžitě zavřeli. Za stolem seděl lehce šedivý muž. Chraplavým hlasem se představil jako Velvyslanec Koter. Samuel tam stál s kamenným výrazem a položil otázku. „Prohlížel jsem váš stůl, odkud máte tu sošku?“ Velvyslanec byl lehce zaskočen otázkou. „Občane 3415, tu jsem dostal na jednom diplomatickém setkání. Ale zavolal jsem si vás kvůli jiné věci. Nejvyšší vůdce pořádá v brzké době demonstraci síly proti nepřátelům naši společnosti a já bych chtěl znát váš názor jak, by dle vás s nimi měl naložit?“ Samuel věděl, že ho určitě testuje. Mentorka trochu zneklidněla. Samuel klidným hlasem odpověděl. „Potrestal bych je trestem nejvyšším.“ Velvyslanec se chladně podívá na Samuela a pronese řečnickou otázku. „Takže volíte smrt.“ Vytáhl nůž a zabodl ho, rychlím švihem do krku Mentorky. Samuel by se za běžných okolností sehnul a pomohl zastavit krvácení, ale nemohl se prozradit, tak sledoval, jak se Mentorka vyděšeným výrazem drží rukama za ránu a lapá po dechu. Velvyslanec ji sledoval a pronese. „Špionka to byla a jak vidím, nehnulo to s vámi.“ Samuel klidným hlasem odpoví. „Byl to nepřítel našeho Nejvyššího vůdce a zvolila si trest.“ Velvyslanec vezme nůž a očistí ho o její oblečení. „Můžete jít, jestli nechcete, sledovat jak naposled vydechne.“ Samuel kývne a otočí se, jde ke dveřím. Dveře se otevřeli a rychle vyšel na chodbu a otočil se pohledem. Všiml si, jak se jen Mentorka natahuje rukou k němu se stále vyděšeným výrazem. Potom se dveře zavřely, když se Samuel procházel chodbou zpátky okolo stráží k výtahu. Všiml si, že výtah jede do jeho patra. Když už byl, blízko výtahu tak se otevřely dveře a v něm tři Fulvienci. Samuel se tvářil, že je nepoznává. Okamžitě co vystoupili. Samuel lehce zanadával. Od jednoho sloupu, u kterého stála stráž, se ozvala velká rána a potom začali jako domino explodovat ostatní sloupy, stráže byly zcela bezbranné a ti Fulvienci byli jedni z mála, kteří ten výbuch přežili. Samuela praštil velký kus úlomku do hlavy. Potom už jen ležel na podlaze a slyšel hlasy.

BC-305 někde v hyperprostoru.

Jack na můstku všem rozdává pokyny. „Takže dostali jsme zprávu, že naši lidé co se nedávno ztratili, jsou po smrti, ale já jim to nevěřím. A proto očekávám vaši připravenost na jakoukoliv situaci, která může nastat. Možná mají pravdu ale dokud si to neověříme vlastními silami, nebudeme věřit informacím proti strany.“ Všichni na můstku souhlasně kývnuli. Jack se pousmál a odešel z můstku. Ihned za ním se objevila Sára. „Dobře jsi to řekl. Jen doufám, že kvůli tomuhle nespustíme další válečný konflikt.“ Jack se pousměje. „Tohle zvládneme bez toho aniž, bychom poštvali někoho dalšího proti nám.“ Sára kývne. „Co by tak udělal Samuel?“ Jack pokrčí rameny. Mezitím BC-305 stále pokračuje hyperprostorem.

Stargate Libertas 3×08

8.Kapitola(Přijde co má)

Princ stál na nádvoří. Slunce mu zabraňovalo, výhled před sebe. Ruce měl spoutané. Blížil se k jedné zdi. Mezi lidmi si všiml známých tváří. Usmál se a chvíli se mu zdálo, že vidí Jennifer. Nakonec ho vyrušil Fulvienec.“Byl jste obviněn za nabádání ke vzpouře a spiknutí vůči lidu. Máte nějaké poslední přání?“ Princ se pousmál.“Svobodu.“ Popravčí četa se připravovala na své pozice.

O několik týdnů dříve

Princ se procházel ulicí s družstvem.“Je to tu až moc klidné.“ Ticho přeruší, výstřel z ostřelovačky. Princ se rychle schoval za velký kus betonu. Okamžitě začal s vojáky. Hledat střelce.“Mam jeho pozici.“ Vojáci se dívali na Prince.“Kde pane?“ Princ se dívá na vojáky.“Vtom okně…“ Voják ho přeruší.“Pane ale jak ho chcete dostat, když ho vůbec nevidím.“ Princ se dívá na vojáka.“Střílejte, hned co ho zaměříte.“ Princ rychle vyběhne z úkrytu a běží naproti ostřelovači. Okamžitě začali okolo jeho hlavy svištět kulky. Voják se po asi půl minutě ozve.“Mám ho.“ Princ se usměje.“Tři lidi běžte zkontrolovat, jestli je budova čistá.“ Hlavě se mu právě honili myšlenky, kdyby ho zabil.“Za chvíli se to tu bude hemžit Fulvienci. Tak si pohneme k našemu cíli.“ Poklusem si to nasměrovali. K největší budově.

Budova se zdála být opuštěná. Princ se podíval na ostatní vojáky a pak vzal vysílačku.“Samueli?“ Samuel se po chvíli ozve ve vysílačce trochu nevrle.“Ano.“ Princ se pousměje.“Potřebuji, abyste za 10minut přiletěli na tyto souřadnice.“ Samuel sledoval, data co mu zrovna vyskočili na monitoru.“Princi tys zešílel? Je to uprostřed nepřátelské oblasti.“ Princ se pousměje.“Já vím…mu….je zdržet.“ Samuel se snažil vyčistit signál.“Princi ztrácíš se mi!“ Princ vypne vysílačku. Zničehonic se ozve několik výstřelů z několika stran. Většina družstva ihned popadala k zemi.“Je to past.“ Princ se snažil vysekat z pasti a rozběhl se ke stěně. Fulvienci pochvíli zastavili palbu.“Vzdejte se a vaše životy budou ušetřeny.“ Princ se koutkem oka podívá na Fulvience.“Na jak dlouho?“ Fulvienec stál rovně.“Déle než teď.“ Princ se podíval na vojáky.“Vy běžte nejrychleji pryč.“ Vojáci se na Prince dívali a pak jeden z nich řekne.“Pane ale to nemůžeme udělat, vždyť se daleko nedostaneme.“ Princ chvíli přemýšlel, co by vhodného řekl.“Zdržím je, ale běžte.“ Princ zvedne ruce nad hlavu a vydá se do rukou fulvienců. Princ se usměje.“Víte, kdo já jsem?“ Fulvienec se usměje.“Ano, důležitý člen odboje.“ Pak ho v poutech odvedou do transportu.

O několik set let dříve.

Robert byl zrovna na můstku. Když se okolo jeho lodi objevilo několik nepřátelských objektů.“Okamžitě zapnout štíty.“ Poručik ihned zapne štíty, okamžitě do nich naráželi projektily z nepřátelských lodí.“Střílejte dle libosti.“ Poručík kývne.“Pane, štíty dlouho nevydrží… A právě jsme přišli o většinu systémů.“ Robert se dívá na poručíka.“Okamžitě zahajte evakuaci.“ Všichni na palubě začali mizet asgardským transportním paprskem na povrch planety. Robert se dívá na poručíka.“Běžte, někdo nás musí z téhle lodi dostat.“ Poručík.“Ano pane.“ Robert se rychle rozběhl do hangáru po tom, co všichni na palubě zmizeli.  Na Roberta dopadla konstrukce. Okamžitě ji ze sebe snažil dostat. Vojáci co se zachránili. Došli k bráně a chvíli čekali na zprávy o Robertovi. Pak jen mohli vidět velký ohňostroj jak celá BC-305tka se rozletěla na malé kousky. Vojáci s pokleslou hlavou.“Pane? Roberte? Ozvěte se.“ Ve vysílačkách se nic neozývalo. Okamžitě zadávali adresu na Zemi. Ihned jak se brána aktivovala. Zadali kód postupně, začali vstupovat bránou. Vojáci okamžitě šli za generálem, povědět o nešťastné události. Všichni co stáli před generálem se snažili držet. Generál se díval soucitně.“Poručíku, je mi líto vašeho velitele.“ Princ uslyšel nějaké hlasy. Ihned vešel dovnitř.“Právě jsem slyšel, že Brigádní generál Robert padl v nerovném boji.“ Generál se díval na Prince s mírným zármutkem.“Ano je tomu tak… vy jste se s Robertem znali. Bylo by vhodné, kdybyste pak šel k jeho ženě.“ Princ vyběhl z kanceláře.“Ne to není pravda. Určitě za pět vteřin se aktivuje brána a objeví se Robert.“ Generál se dívá na Vojáky pak na Prince.“Chápu, že je to těžké v tuhle chvíli pochopit, zachránil celou posádku a zaplatil svým životem jen, aby ho někdo měl o něco delší.“ Princ se dívá na generála a řekne.“Dokud neuvidím jeho tělo, tak ho nepochovám.“ Generál se dívá na Prince.“Jak byste chtěl najít tělo, když zemřel ve vesmíru a i kdyby tak jeho tělo by v atmosféře shořelo.“ Rozhovor jim přeruší aktivace brány. Princ chápal, že nejspíš Generál má pravdu. Okamžitě seběhli schody.“Pane, přichází nám identifikační kód.“ Generál rázně řekne.“Kdo je to?“ Seržant okamžitě odpoví.“Je to…Brigádní Generál Robert.“ Generál.“Pusťte ho.“ Robert se okamžitě objeví v SGC. Princ se pousměje a ihned se vydá za Robertem.“Brigádní generál Robert nám nahnal strach.“ Robert se pousměje.“Taky jsem si chvíli myslel, že je po mně.“ Oba si navzájem zasalutují. Robert se dívá na Princovu hodnost.“Hmm, ty jsi to dotáhl na armádního generála? To jsem dlouho nebyl na Zemi.“ Princ se pousměje.“Potřebovali, někoho kdo by věděl, jak zastavit hrozbu.“ Robert se dívá na hodinky a pak se usměje na Prince.“Asi bych měl jít domů, než mi seženete další místo, které budu řídit.“ Princ se pousměje.“Ano ale napřed si zase popovídáme u nějakého ostrého nápoje.“ Robert se dívá na Prince.“Po našem posledním setkání, sem se stál abstinentem.“ Princ se zasměje.“Zas tak moc sem tě neopíjel.“ Robert se dívá na Prince.“Pro tebe deset lahví vína není moc?“ Princ se pousměje.“Je to takový průměr.“ Robert se dívá na Prince.“Jo a ty si došel domů po čtyřech.“ Princ se usměje.“To víš, ty nemáš manželku jako já.“ Robert se uchechtne.“Taky pravda. Moje se nebála, že ji pozvracím.“ Princ se dívá na Roberta.“Na takový opíjení jsme moc staří.“ Robert se usměje.“Přitom z nás dvou vypadáš díky Rodneymu nejmlaději.“ Princ se dívá na Roberta.“To víš, pokrok nezastavíš.“ Pak se vydali do jídelny.

Současnost

Princ stál u zdi. Popravčí četa zamířila. Princovi sundali pouta. Princ ihned dal ruce za své záda. Postavil se rovně. A celým nádvořím se ozvala salva. Princ lehl k zemi celý od krve. Důstojník k němu přistoupil a z blízkosti střelil Prince do hlavy.

Princovo tělo odnesli do neoznačeného hrobu. Samuel se z dálky díval, jak Princovo tělo zahrabávají. Ihned jak bylo okolí čisté. Pomalu vydali k Princovu hrobu. Samuel tam položil náhrobní kříž a pak okamžitě zmizel.

O několik týdnů později.

Serena seděla u kolébky. Samuel došel do jejího pokoje.“Mám špatnou zprávu.“ Serena se díval na Samuela a doufala, že to nebude zas tak špatná novina ale z výrazu tváře Samuela hned vyčetla, že je to mnohem horší.“Kde je Princ?!“ Okamžitě vstala. Samuel pozoruje, Serenu snaží se ji uklidnit.“Je mrtvý, popravili ho.“ Serena začne hystericky do Samuela mlátit.“Ne! To nemůže být pravda!“ Samuel pak chytl ruce a snažil se ji uklidnit.“On věděl, že zemře dřív nebo později. Radši to udělal tímhle způsobem.“ Serena se dívá na Samuela.“Proč jste ho nechali zemřít?!“ Vyvlékla se Samuelovi a vrazila mu facku. Samuel překvapen fackou si mnul tvář.“Protože, nechtěl ohrozit další životy, při jeho záchraně.“ Serena se dívá rozhořčeně na Samuela.“Měli jste to risknout.“ Samuel se dívá na Serenu.“A pak bych tu nestál ani já.“ Serena se podívá na dítě v kolébce.“Teď mě nech o samotě.“ Samuel se dívá na Serenu.“Pomstím jeho smrt, o to se neboj.“ Serena jde ke dveřím a otevře.“Běž prosím tě pryč.“ Samuel kývne a bez řečí odejde. Zavřou se dveře. Serena pak s pláčem sjede po stěně a dosedne na zem.

Samuel došel do jídelny, vzal si tác a nabral si jídlo. Sedl si ke stolu, moc dlouho netrvalo a ihned vedle něj si sedl Jack.“Doufám, že jsme udělali dobře, že jsme nechali na něm jeho rozhodnutí.“ Samuel se dívá na Jacka.“Už potřeboval odpočinek, mít v hlavě několik století není nic zábavného.“ Jack se dívá na Samuela.“Chápu, jen nemohu pochopit, že jsem odsouhlasil smrt svého jediného příbuzného, ač vzdáleně. Není to nijak pěkný pocit.“ Samuel pozoruje Jacka.“Jde vidět, že sis zvykl na to, že ve válce umírají lidé, je to jedno, jestli nepřátelé, přátelé nebo příbuzní. Válka se týká všech bez rozdílů vyznání a barvy pleti.“ Jack se dívá na Samuela dosti ponaučeným výrazem.“Chápu. Když jsem šel do války, tak jsem šel s přesvědčením, že tuhle válku vyhraji, je mi jedno, jestli budu muset za to položit život.“ Samuel se pak pustil do jídla a rozebírali tam s Jackam další plány.

Stargate Libertas 3×07

7.Kapitola(Nestarám se)

Robert seděl ve velitelském křesle. Poručík se na něj podíval a na jeden nádech řekl.“Pane, budeme na místě za pět vteřin.“ Robert se pousměje.“Dobře. Ihned co budeme na místě, požádejte o povolení k přistání.“ Princ došel do místnosti a usmál se na Roberta.“Budu muset odevzdat vězně.“ Robert jen kývne. Princ se vydá do věznice. Výtahem se dostane o tři patra níž, rychlím krokem, dojde k Michalově cele.“Tak co Michale? Pamatuješ si něco?“ Michal se pousměje.“Najdou mě.“ Princ se zasměje.“Rozprášili jsme všechny vaše lidi.“ Michal se usmívá.“To jste si měli jen myslet.“ Princ se dívá Michalovi do očí.“Lžeš.“ Odvede ho z vězení. Mezi tím loď pomalu klesala do atmosféry planety. Pak se lehce zatřásla při dosednutí do hangáru. Objevili se v místnosti hlavní bezpečnosti. Michal se pousmál.“Všechno tu bude srovnané se zemí.“ Princ ho odvede do nové cely.“Užij si nový domov.“ Princ se otočí a hned mezi dveřmi se objeví Erik. Princ zvážní.“Jak si věděl, že budu tady?“ Erik se pousměje.“Nikdy si neuměl být tajnůstkař a tvoje sestra všechno vykecala.“ Princ se dívá na Erika.“Tak jak se ti líbilo pracovat jako agent na třech stranách?“ Erik se podívá okem za sebe a pak se pomalu podívá na Prince.“Já nejsem na žádné straně… pokud možno se snažím vyhýbat tomu, čemu ty říkáš nepřátelé.“ Princ se pousměje.“A s tím co si provedl, bys dostal tak při štěstí doživotí ale zabitím agenta je to vlastně vlastizrada… čili by bylo jednoduché, co s tebou udělali. Buď rád, že mi záleží na sestře.“ Pak projde kolem Erika a odejde z budovy, rozhlédne se okolo. Princ vejde do nějaké hospody. Všude samí důstojníci a pomalu došel do rohu místnosti, posadil se. Princ se podíval po všech a ve dveřích se objevil Robert.“Tak už sis objednal?“ Princ se pousměje.“Ještě jsem to nestihl.“ Robert se dívá na Prince.“Vypadáš, že o něčem přemýšlíš.“ Princ se pousměje.“Jen o tom jak Michal vykřikoval, že všichni zahyneme. Že si ho najdou apod.“ Robert dívá na Prince.“No tak chlape, nemysli na to. Víš, jak se nás snaží všechny děsit.“ Princ se dívá na Roberta.“Pro jistotu půjdu za generálem.“ Robert se dívá na Prince.“Ty musíš pracovat i o volnu. Napřed mi povykládej, jak si narazil na Michala a máš vysvětlení na to, že nemá v těle nanity?“ Princ se dívá na Roberta.“Práce a bezpečnost lidí je přednější. Řeknu tito jen, protože ti věřím. Nedávno jsme vymysleli náboje, které se v těle člověka rozloží a postupně útočí na všechny nanity.“ Robert se pousmál.“Dobře, napřed si se mnou dej drink a pak si můžeš jít za generálem promluvit o bezpečnosti.“ Princ kývne.

O hodinu později.

Princ stojí u velké budovy bezpečnosti. Rychle vejde dovnitř a všem u vchodu ukazuje identifikační kartu SDF. Dojde ke kanceláři generála.“Pane, promiňte, že ruším, ale máme tu naléhavou věc.“ Generál se podíval na Prince.“A vy jste?“ Princ se omluvně podívá.“Princ Moran SDF.“ Generál se dívá na Prince.“Tak co potřebujete?“ Princ se dívá na generála.“Kolik lidí máte, generále?“ Generál se dívá na Prince.“Asi něco přes půl tisíce. Několik railgunů. A asi tři BC-305tky ale nevím, jestli by souhlasili, že jim SDF dává rozkazy.“ Princ se dívá na generála vážněji.“Berte to jako rozkaz. Zvyšte bezpečnost, vězeň, kterého jsem dneska dovedl je dost nebezpečný.“ Generál se dívá na Prince.“A já myslel, že to máte z lepšího zdroje.“ Princ naštvaně udeří do stolu.“Nic jiného teď nemáme, generále vy musíte zvýšit bezpečnost už z důvodu, že na vás závisí nevinné životy.“ Generál se dívá na Prince.“Asi byste na tom netrval, kdybyste tu někoho neměl, že?“ Princ vážně odpoví.“Zvyšte bezpečnost nebo pošlu velení, že nespolupracujete.“ Generál se dívá na Prince.“Dobře máte to mít.“ Princ se pousměje, otočí se a odejde z místnosti.

Robert stál u dveří.“To byla ale žhavá debata.“ Princ se usměje.“Jak pro koho.“ Robert se dívá na Prince.“Už jsem vydal rozkazy, ještě než si došel ke generálovi.“ Princ se pousměje a odpoví.“To jsem rád.“ Robert se podívá na hodinky.“Měl bys jít za sestrou.“ Princ se dívá na Roberta.“Možná ale teď čekám, že se Michal mýlí.“ Robert se dívá na Prince.“To můžeš pak, stihneš ještě navštívit sestru, popovídat si se synovcem a hlavně relaxuj.“ Princ se pousměje a s úsměvem řekne.“Pravda, na pokoji mám dobrý výhled na okolí.“ Robert se usměje.“Tak vidíš tak běž. Já všechno zařídím.“ Princ kývne a vyběhne z budovy. Rozhlížel se okolo. Šel si lehnout do pokoje, co dostal v hotelu. Měl nejlepší výhled do okolí.

Město se chystalo ke spánku. Když ticho prolomila siréna.“Poplach máme tu čtyři objekty blížící se k Planetě. Tohle není cvičení.“ Princ ihned vyběhl ven. Město aktivovalo Planetární štít. BC-305tky s F-308kami vystartovali na Orbitu. Robert si všiml Prince, jak jde k budově bezpečnosti. Princ došel ke dveřím a ihned za ním došel Robert. Oba dva se na sebe dívali a pak šli dovnitř. Nasměrovali si to do věznice. Všimli si, že dveře od Michalovi cely jsou pootevřené. Princ šel blíž a všiml si jak se Erik mlátí s Michalem. Oba dva byly od krve. Princ s Robertem vběhli dovnitř a odtrhli je od sebe. Princ vykřikne na oba.“To by pro dnešek stačilo.“ Robert mlčel a Erika odvedli z cely a Michala tam zase zamkli. Erik se dívá na Prince.“Asi se mě chceš na něco zeptat.“ Princ rozčíleně řekne.“Nikdy nechoď do věznice za někým, kdo by ti nejradši ustřelil hlavu.“ Erik se pousměje.“Jsi snad moje máma?“ Princ se dívá na Erika.“Nejsem tvoje máma… Běž domů a my mezi tím zjistíme co se děje.“ Erik se zasměje a odpoví.“Všechno diplomaticky, že?“ Princ se dívá na Erika.“Já nezabíjím lidi pro zábavu.“ Erik se dívá na Prince.“Neříkej, že bys ho nechtěl zabít?“ Princ se dívá na Erika.“Ale já se držím protokolem a nikoho zabíjet nebudeš v mé přítomnosti, jestli se dozvím, že si něco provedl. Tak tě nechám shnít v base.“ Erik naštvaně odpoví.“Tak co, řekneš všem, že jsi mě naučil jak pracovat pro 3 strany zároveň? Zabil jsem jich dost a o tobě jsem si taky zjistil nepříjemné věci.“ Princ se dívá na Erika.“Tak co řekneš všem, že jsem pozabíjel zajatce?“ Erik se pousměje.“Mám tě, zkus mi někdy vyhrožovat a špatně dopadneš.“ Princ se dívá na Erika.“To se stalo před hodně dlouhou dobou, takže jsem nevinný.“ Erik se pousměje.“Uvidíme kdo je nevinný.“ Princ se dívá na Erika.“Myslím, že to máš marný.“ Projde okolo Erika a vyběhne schody a dostane se do kanceláře generála.“Tak jsou tu.“ Generál se dívá na Prince.“Měl jste pravdu.“ Princ se dívá na Generála.“Jinak jeden člověk mlátil mého vězně.“ Generál se dívá překvapeně na Prince.“Chcete ho nahlásit, aby ho bezpečnost sebrala?“ Princ se dívá na Generála.“Myslím, že to zatím nebude nutné. Jak se daří obraně?“ Generál se dívá na Prince.“Ztratili jsme první obrannou linii. Ten chlap, kterého vězníte je z HWD, že?“ Princ se dívá na Generála.“Ano je z HWD ale nikomu to neříkejte. Do týdne by se tu měla objevit vlajková loď SDF a pak budete mít klidné spaní.“ Generál se dívá na Prince.“Dobře. Musí být dost důležitý, že ho potřebují.“ Princ se dívá na Generála.“Moc důležitý není. Pokud nebude na orbitě z těch lodí kus odpadu tak ho budou pronásledovat.“ Generál se dívá na Prince.“Dobře. Ještě něco potřebujete?“ Princ odpoví okamžitě.“Ne.“ Otočí se a odejde a dívá se na oblohu. Na orbitě se objevili další lodě, které se pustili do lodí HWD. Trvalo to několik minut než všechny lodě HWD lehly popelem. Princ se pousmál a uslyší kroky. Princ se otočí a všimne si Helen.“Tak ses konečně rozhodla jít si promluvit s bratříčkem.“ Helen se pousměje.“Protože ty bys to nikdy neudělal.“ Princ se usmívá a klidným hlasem odpoví.“Přišel domů Erik?“ Helen se usměje.“Proto tu jsem to ty ses, s ním porval?“ Princ se dívá vážně na Helen.“Neporval. Mlátil se s jedním vězněm. Oba dva se tam mlátili už asi dost dlouho. Dělá to často?“ Helen se dívá na Prince.“Vždyť ho znáš. Mě neublíží, protože se s ním snažím vycházet.“ Princ se dívá na Helen.“Promiň, ale už nepatřím do tvého života, jsi dospělá tak doufej, že ti ho nepošlu do vězení za vlastizradu.“ Helen se dívá na Prince.“To tys ho přivedl a dovolil mu s tebou spolupracovat. Protože jste chtěli jedno a to najít mě. Nemohla jsem vám zavolat, protože po tobě šlo dost lidí a ještě si věčně byl mimo Zemi.“ Princ se pousměje.“Jak jsi se ty, dozvědělas o tom všem?“ Helen se dívá zamyšleně.“Všechno mi řekl Erik, zezačátku jsem mu nevěřila ale po tom co po mě pátral 15let tak už sem, chápala, že kvůli mně obětoval část života.“ Princ se dívá na Helen.“Nezapomeň mu připomenout, že vím o všem.“ Helen se dívá na Prince.“Tys věděl kde jsem, byla zavřená?“ Princ odpoví.“Víš, když po tobě jde celý vesmír tak je to docela problém si zjišťovat i jiné věci. Plus jsem byl, několik let zavřený na stanici a trvalo to několik let, než jsem se dostal ven.“ Helen se pousměje, otočí se a odejde. Princ se podívá na oblohu. O týden později se na orbitě objevila vlajková loď SDF. Princ a Michal, byly na palubě. Oba dva na sebe zírali přes stůl u výslechu.“Tak co pamatuješ si něco?“ Michal se pousměje.“Pamatuju si, že jsem včera měl nejhorší vločky, co sem kdy měl.“ Princ se dívá na Michala.“Spolupracuj jinak ti, zařídím tajné místo, ze kterého se nedostaneš.“ Michal se díval potichu na Prince. Půl hodiny na sebe jen zírali. Princ se zvedl a odešel do svého pokoje.